
Bydlení se psem v bytě: Jaké jsou výhody a nevýhody?
Bydlíte v paneláku nebo bytovém domě a přemýšlíte, jestli je pes ten pravý parťák do vašeho domova? Mnoho lidí zastává názor, že „pes do bytu nepatří“. Přesto mnoho lidí v bytě chová a netrpí ani člověk, natož pes. Pro šťastný život psa není rozhodující, zda má přístup na zahradu nebo velikost vašeho obýváku, ale kvalita péče, lásky a času, které mu věnujete. V článku se podívám na výhody, ale i úskalí chovu psa v bytě. Poradíme, jak zvládat pravidelné venčení, občasnou či pravidelnou samotu, výcvik i hygienu. A na závěr přidáme pár tipu na plemena, která se do bytu hodí o chlup více, než jiná.
Výhody soužití se čtyřnohým parťákem v bytě
Život se psem v bytě znamená, že jste spolu prakticky neustále, čímž se vytváří opravdu silné pouto. Pes je vám stále nablízku, snadno a rychle se naučí rozpoznat vaše nálady a pocity, a dokáže být oporou ve chvílích radosti i smutku.
1. Psí fitness trenér zdarma - pravidelné venčení vás z gauče nebo z postele zvedne několikrát za dne, a to i v momentě, kdy byste raději zůstali doma. Se psem v bytě máte nejen zaručenou denní dávku pohybu, ale i příležitost důkladně objevovat blízké i široké okolí. Nejen na zahradu, ale i do bytu si můžete pořídit psího akčňáka, s kterým se můžete vrhnout na některý ze psích sportů, což vás zaručeně udrží v lepší kondici.
2. Společnost k nezaplacení – pes pomáhá jen svou přítomností bojovat s osamělostí, což ocení nejen senioři, ale i singles nebo mladé páry. Je to kamarád, který vás nikdy nenechá o samotě.
3. Snazší kontrola hygieny a psa – na rozdíl od psa umístěného celoročně na zahradě je v bytě o něco snadněji sledovat stav misek (nejen zda jsou plné, ale i zda nejsou špinavé). Máte také snadnější přehled, kde se váš pes pohybuje a co zrovna dělá, tedy jestli roztomile chrupká v pelíšku nebo právě realizuje nějakou neplechu. Tím, že máte psa téměř pořád pod dohledem si snadněji všimnete případných změn v chování psa. Je tak větší šance, že si zavčas všimnete nějakého zdravotního problému než u psa na zahradě. Pes v bytě je také o něco více v bezpečí než na zahradě „bez dozoru“ – bohužel se občas stává, že někteří lidé nemají rádi zvířata natolik, že jsou schopni psovi přes plot hodit otrávenou návnadu.
Nevýhody a úskalí – na co se připravit, když máte psa v bytě
1. Venčení, aneb nejen „čůrací“ povinnost – dospělý pes potřebuje ven minimálně 3-4x denně, a to bez ohledu na počasí. U štěňat je frekvence mnohem vyšší, u těch nejmenších prcků dokonce každé 2-3 hodiny – a to včetně nočního vstávání. Psí senioři nebo psi se zdravotními obtížemi mohou vyžadovat také častější venčení, časem i je třeba upravit tempo a trasu. Pravidelné venčení podporuje nejen fyzické zdraví, ale i duševní pohodu psa. Tedy alespoň jednomu „většímu“ venčení za den se nevyhnete i u psího lenocha (fyzická i časová náročnost se pak odvíjí pes od psa). Pro štěňata nebo psy v nouzi existují tzv. čůrací podložky. Ty lze využít kupříkladu u štěněte přes noc nebo u nemocného psa, který vyžaduje častější „záchodové“ procházky. Klasické procházce alespoň párkrát za den se ale i tak nevyhnete.
2. Samota klidový režim aneb „pes sám doma“ – bez ohledu na vaše povolání či počet členů v domácnosti se alespoň občas stane, že pes musí zůstat několik hodin sám doma. Psa lze na samostatný pobyt doma natrénovat, a to i psa, který z toho nebývá příliš nadšen. Začněte s krátkými odchody a postupně prodlužujte dobu nepřítomnosti. Pomoci si můžete i zabavením psa interaktivními hračkami, kousacími pamlsky nebo puštěným rádiem. Řada psů při stesku ze samoty má potřebu výt a štěkat (a tím ruší sousedy), nebo z nudy či ze stresu ničí vše co jim přijde pod čumák. Obojímu se lze vyhnout, případně to „odnaučit“. Stačí si přečíst pár podrobnějších tipů, jak na to a obrnit se trpělivostí při tréninku – někteří psi si zvyknou za pár týdnů, jiným to může trvat i několik měsíců.
3. Psí čurbes a trocha soukromí – počítejte s chlupy po celém bytě, občasným opadaným blátem nebo loužičkovou nehodou. Pravidelné vyčesávání, čištění tlapek a kvalitní vysavač jsou základem. Ideální je i pořízení pelíšku, který se snadno udržuje. Také se doporučuje psovi v bytě vyhradit vlastní kout, v kterém bude mít klid a nikdo ho nebude rušit.
4. Finanční stránka – bez ohledu na to, zda máte pejska v bytě nebo na zahradě, je třeba počítat s tím, že vám pes čas od čas udělá v rozpočtu černou díru. Kromě pravidelných útrat za stravu, pamlsky, hračky, vodítka a dalšího vybavení je třeba počítat i s občasným nenadálým výdajem. Mezi pravidelné výdaje patří i očkování nebo odčervení, mezi ty nenadálé pak může patřit nějaká nemoc nebo úraz. Na případné nenadálé výdaje na veterině si pejska můžete pojistit. Náklady na psa může zvednout i psí školka nebo trénink alespoň základního výcviku na nedalekém cvičáku. Pokud se rozhodnete vrhnout se na některý ze psích sportů nebo se rozhodnete pro náročnější výcvik poslušnosti, můžete počítat s dalšími výdaji. Dovolené budete vybírat tak, abyste mohli vzít svého chlupáče sebou (a v řadě ubytování za něj budete muset alespoň pár korun připlatit). Eventuálně budete muset shánět hlídání na dobu dovolené, která v těch luxusnějších zařízeních může stát podobně, jak vaše dovolená. Pořízení psa je zkrátka závazek na řadu let, během kterých zmizí v nenávratnu spousta vašich peněz.
Klíč k úspěšnému soužití
Rutina – psi milují předvídatelnost. Většina z nich je nadšená z pevného režimu pro venčení krmení a výcvik nebo hru.
Výchova a socializace – již u štěněte můžete začít se základy poslušnosti nebo se socializací. Kromě přivolání by měl pes časem zvládnout chůzi na vodítku, neštěkat při samostatném pobytu doma nebo se naučit tolerovat cizí lidi a psi.
Kvalitní vybavení – malý i velký pes vyžaduje alespoň základní vybavení v podobě pelíšku, vodítka, obojku/postroje, různorodé hračky, kartáč nebo nůžky na drápky. Zpravidla se „nadšený“ pejskař pozná snadno – v postupu let psí vybavení tohoto typu zabere poměrně velikou skříň.
Veterinární péče – v ideálním případě vás čeká pouze pravidelné očkování, odčervení a preventivní prohlídky.
Nebojte se požádat o radu – i pokud patříte mezi pokročilejší chovatele, může se stát, že si nebudete vědět s něčím rady. V dnešní moderní době se lze snadno spojit s veterinářem, zkušenějším chovatelem nebo profesionálním trenérem, který vám rád poradí. Každý pes je individualita a snadno se může stát, že potřebuje specifický přístup, na který sami nepřijdete.
Trpělivost a láska – i právě díky jedinečnosti vám může každý pes k srdci přirůst specifickým způsobem. Při výchově je pak často třeba obrnit se trpělivostí. Důvěra a vzájemný respekt jsou základem šťastného života.
Plemena vhodná do bytu
Teoreticky se dá do bytu pořídit ledasjaký pes, přesto je řada psích plemen, které jsou do bytu o něco vhodnější než jiné. Přeci jen takový bernardýn nebo pyrenejský pastevecký pes více ocení celoroční pobyt na rozlehlém pozemku. Do bytu se zpravidla doporučují menší až středně velcí psi s klidnou povahou a s menšími nároky na pohyb. Přesto i do bytu je možné pořídit loveckého, ovčáckého či jiného aktivní psa, pokud dopředu počítáte s tím, že bude potřeba se mu věnovat ještě o trošku déle, než kdyby měl pes k dispozici zahradu. Nicméně i u obecně vhodných plemen do bytu platí, že individuální povaha psa hraje velkou roli v tom, zda bude pes v bytě spokojený.
Francouzský buldoček – milující, přátelský a nenáročný na pohyb. Téměř z každého člověka je nadšený a rád se nechá pohladit, což ocení chrochtavým zvukem.
Mops – menší pejsek s roztomilým kukučem, kterému stačí obejít přilehlý parčík, v kterém se bude s každým kamarádit.
Čivava – je velmi malý tvor s velkou dávkou sebevědomí. Tím spíše je třeba pamatovat na její výchovu. Na druhou stranu se velmi snadno vejde i do toho nejmenšího bytu v centru velkoměsta.
Bišonek – je sice menší, za to velmi živý., není určen pro pecivály. Vhodný do bytu je nejen svou menší velikostí, ale i tím, že velmi málo líná a v bytě se tak o něco snadněji udržuje pořádek.
Shih-tzu – patří mezi velké kliďasy a mazlivé psy. Bývá doporučován do rodin i k seniorům nebo jednotlivcům. Díky své eleganci si ho rádi pořizují milovníci psích výstav, kteří s ním nadšeně objíždí psí mola.
Kavalír King Charles španěl – jemný, přátelský s kouzelným výrazem, to je kavalírek. Staletí tráví život jako společník lidí, které čas od času nadšeně vytáhne na delší procházku.
Jorkšírský teriér – malý, temperamentní a akční. Nudit se s tímto diblíkem určitě nebudete.
Pudl – různé velikosti a různé zbarvení, v kombinaci s minimálním línáním a s vysokou inteligencí udělá radost téměř každému.
Bostonský teriér – klidný, přátelský a nenáročný na prostor i na pohyb. Občasnou delší procházku ocení, ale nevyžaduje ji.
Greyhound – ano, i tento pes patřící pod chrty je vhodný do bytu – po pořádné dávce pohybu (ano, je doporučován aktivním lidem) se nadšeně přitulí na gauči.
Pes a byt je rozhodně skvělá kombinace. Jen je třeba se více soustředit v každodenním harmonogramu na pravidelné venčení. A především pokud si pořídíte aktivnějšího psa, tak je třeba vyhradit si dostatek času na nějaký sport či složitější výcvik. Pokud psovi dokážete nabídnout i dostatečné množství pozornosti, lásky, a duševní stimulace, získáte na oplátku věrného parťáka, který vás bude provázet každý den, ať se vydáte na procházku do parku či do lesa, nebo se rozhodnete pro klidný večer na gauči. S dostatkem času, promyšleným časovým rozvrhem a spoustou lásky budete mít i v bytě spokojeného chlupáče.
Hledáte psího parťáka na běh nebo túry? Pak se podívejte na sportovní psí plemena, která milují pohyb. Řada z nich se hodí i na psí sporty jako lov, agility, flyball, pasení nebo záchranařinu. Jsou i psí plemena vhodná na coursing nebo psí rasy, co jim jde dogdancing. Hledáte spíše malá psí plemena do bytu? Nebo chcete raději psí plemeno vhodné k dětem nebo naopak chcete vědět, jaký pes se hodí pro důchodce? Máme tipy i na lovecká psí plemena.
Své místo mezi psy mají i plemena vhodná na canistereapii. Speciální kategorií jsou pak česká psí plemena, na která můžeme být právem hrdí.
Najděte ideální psí plemeno i pro sebe.
Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com