Jorkšírský teriér je malý, ale snadno zvlčí

Jorkšírský teriér, někdy také psáno yorkšírský a hovorově jorkšír, je jedno z nejoblíbenějších plemen současnosti. Původně šlo o lovecké psy, kteří se využívali k lovu hlodavců. Což v kombinaci s jejich drobností je důvodem, proč byli zařazeni mezi teriéry. Navzdory drobnému vzrůstu jim nechybí odvaha a verva, se kterou do všeho jdou.

Pro teriéry je typická i určitá dávka tvrdohlavosti, čemuž se nevyhnulo ani toto plemeno. Navzdory svému roztomilému kukuči potřebují i oni pevnou ruku a zvládnutí základní poslušnosti. Jorkšíři jsou dnes sice považování za společenské psí plemeno, ale teriér v nich stále dřímá. Pokud u nich nedojde alespoň k základnímu výcviku a zabavení jejich tvrdohlavých hlaviček, můžou lehce zvlčet a začnou si vymýšlet zábavu sami. Důležitá je i důsledná socializace s ostatními psy a lidmi, jinak může dojít až k hysterickému štěkání na všechno, co se jen pohne. Výhodou je pak jejich skladnost a veselá povaha.

Důvody, proč si pořídit jorkšírského teriéra

• Jorkšírský teriér je perfektní volbou malého psího plemene do bytu, a to díky své skladnosti.
• I když jde o drobného pejska, pořád je to teriér. Je velmi aktivní a vhodný na sporty, kde využije svou rychlost a mrštnost. Uplatnění najde třeba v agility nebo dogdancingu. Zavděk ovšem vezme i dlouhou procházkou.
• Jorkšíři dobře vychází i s dětmi, které ovšem musí vědět, jak se k menším psovi chovat, aby mu nechtěně neublížily.
• Nejde o psa přímo doporučovaného alergikům, ovšem řada z nich ho snáší o něco lépe než mnoho jiných „chlupatějších“ psů.
• Je dobrý hlídač. Na jakýkoliv pohyb za plotem nebo na chodbě reaguje pronikavým štěkotem.
• Snadno si u yorka můžete dovolit dražší krmivo – pokud doma nemáte pejsků 10, strava těchto psů vás nepřijde draho.
• S dalšími zvířecími členy domácnosti nemívají problém a snadno si na ně zvykají.
• Netrpí závažnějšími zdravotními problémy a poměrně běžně se dožívají vysokého věku.
• Jorkšíři milují svou rodinu a často se k ní velmi pevně upínají.

Důvody, proč si NEpořizovat jorkširského teriéra

• Dlouhá hedvábná srst je náročná na péči. Pokud se nerozhodnete psa stříhat nakrátko, počítejte s pravidelným česáním a koupáním.
• Jejich štěkot je téměř pověstný. Dokáží štěkat pořád, na všechny a na všechno. Při správné výchově lze štěkot omezit, nejde ovšem o nic jednoduchého.
• Nemají podsadu, takže navzdory své všeobecné odolnosti nejsou vhodní pro celoroční pobyt venku. Kvůli drobnému tělíčku poměrně rychle prochladnou. I pokud je nestříháte, během tuhé zimy je třeba pořídit jim obleček.
• Jorkšírský teriér miluje jídlo. S faktem, že jde o drobného pejska, se snadno sklouzne k jejich překrmování a následné obezitě psů.
• Tito psi rádi sledují svého pána na každém kroku. Snadno se tak o toto plemeno přerazíte. Je třeba být proto neustále ve střehu.
• I když jde o malého psa, je nutné poskytnout mu alespoň základní výcvik. Jde o chytré psy, kteří se vše rychle naučí. Ale pokud k nim nejste důslední, rychle vám přerostou přes hlavu. Velice snadno se z nich při ignorování výchovy stávají uštěkaní teroristi.
• Yorkové si rádi dovolují na cizí psy i lidi. Je třeba být důslední při socializaci. Jinak se snadno stane, že vám vašeho drzého psa slupne nějaký větší pes nebo ho nakopne naštvaný člověk, kterému půjde po nohavicích.
• Jejich drobné zoubky mají problémy s plakem. O důvod víc se zaměřit na kvalitní krmivo, které těmto problémům předejdete.

Historie jorkšírského teriéra

Jorkšírský teriér byl vyšlechtěn v polovině 19. století v Anglii, v hrabství Yorkshire. Původním posláním byl lov myší a potkanů v obydlích chudých řemeslníků a dělníků. V Anglii začal v 11. století platit zákaz lovu pro poddané, s tím byla spojená i možnost chovu loveckých psů. Poddaní mohli vlastnit pouze malé psy, kteří prošli obručí o průměru 18 cm. Cesta k tomuto malému a odvážnému plemeni byla připravena. Mezi předky jorkšírského teriéra patří pravděpodobně sky teriéři, dandie dinmont teriéři a za dlouhou hedvábnou srst může maltézáček.

První klub jorkšírského teriéra byl založen v Anglii roku 1898. Během 19. století se díky svému atraktivnímu vzhledu stal miláčkem dam z vyšší společnosti a přestal být postupně využíván k svému původnímu účelu. Postupně začal být jorkšír vyhledávaným psím plemenem k dětem, seniorům a jako přátelský a drobný pejsek vhodný do měst a malých bytů. V 70. letech 19. století byl york převezen do Ameriky, kde se vzhledově plemeno začalo měnit a začaly vznikat zmatky v ideálním standardu tohoto plemene. V roce 1900 došlo k finální dohodě mezi Anglií a Amerikou a začali být upřednostňováni drobní jedinci s delší srstí.

Povaha jorkšírského teriéra

Jorkšírští teriéři jsou inteligentní, aktivní a hraví psi. Díky svému původnímu určení, tedy lovu potkanů a krys, jsou odvážní a ostražití. Často štěkají a jsou schopni vyrazit do boje i s výrazně větším psem. Své lidi velice milují, k cizím bývají zpočátku ostražití a nedůvěřiví, po chvíli se dokáží spřátelit s každým. Jako mnoho teriérů mají tendenci být tvrdohlaví a je třeba jim určit hranice, jinak se snadno stanou panovačnými, a navzdory své velikosti jsou schopni převzít velení nad celou rodinou. Jsou velice učenliví a inteligentní, není tak problém je čemukoliv naučit.

Naopak se velice doporučuje jorkšíry utahat psychicky i fyzicky, aby neměli prostor vymýšlet z nudy lumpárny. Jako správní lovci jsou mrštní a dokáží se pohybovat velice rychle i elegantně zároveň. V kombinaci s rostoucí oblibou psích sportů můžeme jorky čím dál častěji vidět na agility závodech, dogdancingu a u mnoho dalších sportů.

Vzhled jorkšírského teriéra

Jorkšírský teriér je malý pes s kompaktní stavbou těla a výškou v kohoutku 20-24 cm. Dlouhá srst je rovná, hedvábná a visí stejnoměrně po obou stranách těla. Zbarvení je sytě zlaté, tmavší po stranách hlavy, u kořínků a na uších čenichu. Barva hlavy by neměla přesahovat na krk a neměly by se na ní objevovat chlupy tmavé barvy. Tělo má barvu ocelově modrou, barva se pak táhne od týlu ke kořeni ocasu. 

Srst na hrudi je světlá a jasná. Všechny chlupy jsou u kořínku tmavší a směrem ke konečkům zesvětlují. Zajímavostí je, že štěňátka se rodí černá a při přesrstění začnou získávat typické zbarvení pro toto plemeno. Hlava jorkšíra je malá, plochá a s krátkým čenichem, který je vždy černý. Oči jsou středně velké, tmavé a posazené tak, že se pes dívá rovně před sebe.

Ke komu je vhodný jorkšírský teriér

Jorkšírský teriér je vhodný do městského prostředí a menších bytů, a to především kvůli své velikosti a přátelské povaze. Nevýhodou může být časté štěkání, ale správnou výchovou se dá usměrnit. V současnosti je jork řazen mezi společenská plemena a stal se z něj nejen rodinný parťák, ale i vhodný pes pro důchodce a aktivní seniory. I když svou malou velikostí a dlouhou srstí působí křehce, je to aktivní drsňák, který potřebuje zaměstnat psychicky i fyzicky.

Díky teriéří povaze často trpí tvrdohlavostí, je proto potřeba být při výchově důslední a nastavit od začátku jasná pravidla a trvat na jejich dodržování. Je proto vhodný pro aktivní lidi, kteří jsou ochotní věnovat se psím sportům nebo chodit na dlouhé procházky a zároveň naučit jorkšíra základní pravidla slušného chování. Z tohoto milého, chytrého a roztomilého pejska se pod nesprávný vedením může snadno stát uštěkaný terorista, který dávat zabrat nejen své rodině, ale i širokému okolí.

Yorkšírský teriér v bodech

Velikost:

• Výška 20-24 cm, váha do 3,2 kg.

Srst:

• Srst dlouhá a rovná. Výstavní psi jsou poměrně nároční na péči o srst. Pokud nemáte výstavní ambice, je běžné srst ostříhat nakrátko.

Zbarvení:

• Modrá s pálením, černý s pálením, černozlatá, modrozlatá

Jak dlouho žije:

• Yorkšírský teriér se dožívá 12 až 16 let.

Odkud pochází:

• Spojené království

Pro koho se hodí:

• Společenský malý pes vhodný do městského bytu, ocení ale i přístup na zahradu.
• Vhodný je především k aktivním rodinám a seniorům, kteří rádi chodí na procházky nebo se rádi věnují psím sportům.
• Pes je vhodný i pro začátečníky, kteří budou trénovat základní poslušnost u tohoto malého psího tvrďáka.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva