Co to je obedience a jak ji psa naučit

Obedience, neboli poslušnost je jednou z kynologických disciplín. Tomuto sportu se můžete věnovat vrcholově, jezdit na závody nebo udělat zkoušky. Do obedience se můžete vrhnout jen pro radost, abyste svého psího parťáka unavili a zabavili. Zároveň obedience perfektně slouží jako spojovatel mezi psem a člověkem. Za pomoci tréninků poslušnosti se utváří pouto a důvěra mezi psem a člověkem.

Obedience je skvělou volbou pro aktivní pejsky, kteří rádi zapojí hlavu nad rámec základní poslušnosti. Složitější poslušnost hravě zvládne mnoho plemen, a i řada voříšků. Náročnější poslušnostní disciplíny nejsou vhodnou volbou pro každého pejska. Mnoho psů se tváří, že je náročnější poslušnost nezajímá. Přesto často stačí změnit přístup k výcviku a vytvořit psovi výcvik „na míru“ a najednou budete mít doma psího nadšence do náročnějšího výcviku. Velmi důležitá je při obedience radost ze vzájemné spolupráce. Podle oficiální definice je kladen důraz na vytvoření dobrého vztahu se psem, zároveň vztah psovoda a psa by měl dotvářet dobrý celkový dojem.

Poslušnost vs. poslušný pes

Mnoho chovatelů je přesvědčeno, že obedience a poslušnost psa v běžném životě je jedno a to samé. Ano, spousta principů z OB lze využít doma nebo při běžném venčení městem či lesem. Přesto to neznamená, že jednou týdně vyrazíte na cvičák a váš chlupáč přijde automaticky na první zavolání v jakémkoliv prostředí. Mnoho psů vnímá prostor cvičáku výrazně jinak než jakékoliv jiné prostředí. Při procházce lesem nebo městem má pes kolem sebe řadu jiných vzruchů a velmi snadno mu něco odvede pozornost. Velmi důležitá je důslednost a pravidelné cvičení v různorodém prostoru. Cvičák sám o sobě z vás a vašeho pejska profíky neudělá. A především při běžném fungování doma i při venčení budete vyžadovat a potřebovat trošku jinou spolupráci a jiné povely. Ve zbytku článku budeme mluvit především o poslušnosti ve smyslu sportovní disciplíny s názvem obedience.

Obedience a hlavní principy

Během obedience disciplín pes musí pracovat hlavou a poslouchat ušima. Pokud s obedience teprve začínáte, pak asi přemýšlíte, co to vlastně znamená. V průběhu OB se na psa nemusíte dívat a ani povel naznačovat gestem. Pes čeká na slovní povel, které mu řekne, co má dělat – dojít pro aport, oběhnout kužel nebo přeskočit překážku. V tomto významu pes opravdu poslouchá a nemá povely spojené s konkrétní situací (tzv. povel situační) či prostorem. Ne náhodou si mnoho chovatelů pravidelně stěžuje, že jejich pes velmi dobře poslouchá v prostoru cvičáku a po opuštění těchto prostor se ze psa stává nezvladatelná střela.

Povel situační je situace, kdy například otevřete dveře od auta, řeknete „dovnitř“ a pes automaticky zaujme naučenou pozici v autě. Pes má situaci naučenou, ale nedá se mluvit o tom, že by to uměl „na povel“, má to spojené s touto konkrétní situací. Pokud byste povel řekli jinde, nebude s velkou pravděpodobností tušit, co po něm chcete.

Povel je slovo, které pes dobře zná a má k němu zafixovaný úkon. Při výše zmíněné situaci by váš pes po otevření dveří od auta čekal na moment, kdy řeknete například „můžeš“ či zmíněné „dovnitř“ a až pak by do auta nastoupil. Patří pod to všechny další povely, při kterých pes čeká na to, co po něm budete chtít. Například bez ohledu na to, kde jste nebo co zrovna děláte a řeknete „sedni“, pes si sedne. Povel tak nesouvisí s konkrétní situací a místem.

Na situačních povelech není vůbec nic špatného, v řadě situací se naopak velmi hodí. Nejde ovšem o typ povelu, který byste využili během obedience disciplín.

Co všechno obsahuje obedience?

Obedience obsahuje několik základních kategorií cviků:

• Chůze u nohy – pes jde svému člověku u nohy bez vodítka. Při chůzi se střídá tempo (běžná chůze, běh, velmi pomalá chůze…). Ve vyšších třídách je do této kategorie zařazeno i couvání.
• Odkládací cviky – neboli odkládačky. Psa necháte na místě, a to v průběhu chůze. Psovi například řeknete sedni nebo lehni, zatímco pes plní pokyn vy pokračujete v chůzi.
• Skok – pes přeskakuje překážku, která nesmí být vyšší, než je kohoutková výška psa.
• Přivolání – pes na pokyn přiběhne ke svému člověku. Ve vyšších třídách musí během cesty k páníčkovi zaujmout i různé pozice typu lehni a sedni.
• Čmuchání – mezi stejnými dřevěnými špalíčky musí pes najít ten, které krátce držel jeho člověk.
• Skupinové odložení – několik psů leží v rozmezí 3 m od sebe. Ve vyšších třídách jsou jejich lidé dokonce schovaní.
• Polohy – stůj, sedni, lehni. Člověk stojí před psem, ve vyšších třídách i 15 m daleko. Pes zůstává na místě a plní polohy. Jde o jedinou kategorii, při které smíte psovi pokyny i ukazovat.
• Vysílací cviky – pes je vyslán směrem od vás, a to buď do vyznačeného čtverce, okolo kuželu nebo ve vyšších třídách k metě. Při nejtěžších variantách kamsi do neznámá (rovně od sebe).
• Aport – pes přinese nebo drží speciální činku, která se používá při obedience.

Celá zkouška zpravidla zabere 10-15 minut. V průběhu zkoušky se pes nesmí odměňovat. Výkon váš a vašeho psa sledují rozhodčí, steward a další pomocníci. To, jak půjdou jednotlivé úkony za sebou určuje rozhodčí, celou zkoušku tak nelze nacvičit jako sestavu.

Tréninky obedience

Výcvik obedience bývá tradičně radostný a za pomoci pozitivních metod. Mnoho trenérů a běžných chovatelů využívá při výcviku například klikr. Vše se učí postupně za pomoci targetů nebo pamlsků. Pomoci vám může i speciální způsob výcviku s názvem shaping. Každý tým, tedy pes s člověkem jsou jedineční, některé disciplíny jim jdou snadno a rychle, jiné trochu drhnout. Nenechte se tak odradit tím, že vám některé cviky trvá nacvičit déle a radujte se z každého úspěchů.

Pokud nejste vy i váš pes géniové, patrně vám výcvik jednou týdně stačit nebude. Pokud budete ovšem cvičit každý den několik minut, bude váš posun mnohem rychlejší. Zároveň velkou výhodou přípravy na obedience je, že tímto výcvikem psa snadno unavíte psychicky, a i pokud máte doma velmi aktivního psa, budete moci následnou procházku zkrátit.

Jako u výcviku do běžného života, tak i trénink obedience je hodně o člověku. Ať už máte nějako zkoušku za sebou nebo se teprve chystáte na svou první, tak asi víte či tušíte, že to, jak bude probíhat příprava na zkoušku nebo pak zkouška samotná ovlivňuje chování člověka. Pes se poměrně snadno naučí každý povel, stačí jen přijít na způsob výcviku, který vám a vašemu psovi vyhovuje nejvíce. Při výcviku i při zkoušce se dá počítat s určitou dávkou nervozity z vaší strany, kterou poměrně snadno na psa přenesete. Stejně tak má mnoho lidí při zkoušce nebo při přípravě na ni tendenci až příliš kombinovat a taktizovat. Je tak důležité pracovat nejen na psovi, ale i na sobě.

Jak je to se zkouškou

Na zkoušku můžete se psem starším 10 měsíců. Jak dlouho bude trvat vaše příprava je jen na vás a vašem parťákovi. Někdo má odvahu vyrazit na zkoušku po dvou třech měsících tréninku, někdo vyrazí po dvou letech. Jít na zkoušku jen tak na blint se ovšem nedoporučuje. Je důležité, aby zkouška nebyla hororovým zážitek pro vás i pro psa, ale abyste se navzdory nervozitě pokusili si celý proces užít. A to jak proces tréninku, tak i zkoušku samotnou. Pak budete vy i pes při zkoušce více v klidu a je velká šance, že zkoušku splníte. Zároveň nebude každá další zkouška tak velký stres a psa bude spolupráce s vámi bavit.

Zkoušky jsou rozděleny do několika tříd – obtížností. V současnosti jsou dohromady 4. OBZ je nejjednodušší a podléhá řádu České republiky. OB 1, OB 2, OB 3 jsou složitější a podléhají mezinárodnímu zkušebnímu řádu. Asi jste vytušili, že OB 3 je nejtěžší a je většinou využívána na mistrovstvích.

Pokud se na cvičáku věnujete disciplínám, které jsou vyžadovány na obedience zkouškách, tak to neznamená, že na zkoušku povinně musíte jít. Věnovat se této disciplíně můžete jen pro radost a užívat si společnost svého psa. Stejně jako například můžete trénovat agility nebo dogdancing a nemusíte se povinně účastnit soutěží. Obedience přípravou psa snadno unavíte a zároveň vám mnoho prvků pomůže i při běžném životě. V několika dalších článcích se budeme více či méně některým obedience disciplínám věnovat ještě důkladněji.

Plemena vhodná k obedience zkouškám

• Německý ovčák
• Belgický ovčák malinos
• Border kolie
• Australský ovčák
• Německý boxer
• Hovawart
• Tibetský teriér
• Krátkosrstá kolie
• Středně velký knírač a velký knírač
• Chodský pes
• Dobrman

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com