Vipet je psí sportovec vhodný do akční rodiny

Vipeti (někdy psáno také jako whippet) milují své lidi a jsou vhodní do rodin s dětmi. Patří mezi chrty, tedy mezi lovecké psy. To do značné míry předurčuje jejich základní povahový rys – silný lovecký pud, na kterém je třeba pracovat již odmala. Mají krátkou srst bez podsady, nejsou tak vhodní pro celoroční pobytu venku. 

Jako správní lovečáci potřebují velké množství pohybu, jinak mají destruktivní sklony. Jsou to velice přátelští psi, kteří málo štěkají a zloděje přivítají s vrtícím ocasem. Nehodí se tak vůbec jako hlídací psi. Mezi ideální majitele patří aktivní rodina, která bude s vipetem chodit na dlouhé procházky nebo se věnovat nějakému psímu sportu typu canicross, frisbee nebo dogtrakking. Jde o novější psí plemeno, které netrpí vážnějšími zdravotními problémy a dožívá se vysokého psího věku.

Důvody, proč si pořizovat vipeta

• Venku sporťák nabitý energií, doma lenoch, který dokáže prospat velkou část dne.
• Jde o menšího psa, který nezabere moc místa a navzdory tomu, že jde o aktivního, sportovně založeného psa, toho moc nesežere.
• Jedná se o psa vhodného na dlouhé procházky a různé psí sporty, při kterých využije svou rychlost a mrštnost.
• Jde o dlouhověké a zdravé psy, na veterině tak patrně budete trávit čas patrně jen při pravidelném očkování.
• Díky absenci mazových žláz není nutné vipety pravidelně a často mýt, zároveň nejsou téměř cítit.
• Disponuje tzv. uzavřenou srstí, což znamená, že se v srsti nedrží roztoči a prach. Tito psi jsou tak vhodní i pro alergiky.
• Jde o tiché chlupáče, což je jeden z důvodů, proč jsou tito psi vhodní do bytu. Nebudou častým štěkotem nebo vytím rušit sousedy.
• Jsou velmi inteligentní, snadno se tedy učí.

Důvodů proč si NEpořizovat vipeta

• Inteligence těchto psů je i jejich nevýhodou. Pokud psa dostatečně neutaháte nejen fyzicky, ale i psychicky, začne si vymýšlet různorodou zábavu sám, což se vám líbit nebude.
• Při výchově může být určitou nevýhodou tvrdohlavost těchto psů. Pro výcvik klasické sportovní kynologie a obedience se příliš nehodí.
• Má velmi silný lovecký pud. Nehodí se proto příliš do domácnosti s dalšími zvířaty, jako jsou kočky, morčata nebo králíci.
• Z důvodu silného loveckého instinktu je u těchto psů třeba být důslední při nácviku přivolání a při procházce přírodou je třeba se mít obzvlášť na pozoru. I zkušení chovatelé si při procházce přírodou málokdy troufnou pustit vipeta z vodítka ze strachu, že zmizí za prvním zajícem.
• I když jde v zásadě o zdravé plemeno, kvůli typu srsti je třeba v zimě psa obléknout do oblečku.
• Krátká uzavřená srst je sice výhodou pro alergiky, ovšem i tato srst líná. Tento typ srsti má pak tendenci se zavrtávat téměř do všeho.
• Chcete, aby váš pes upozorňoval na různé nesrovnalosti štěkotem, prostě aby pořádně hlídal? Pak sáhněte po jiném plemeni psa.

Historie vipeta

Vipeti jsou řazeni mezi novější plemena, s jejich šlechtěním se začalo koncem 18. století v severní Anglii v oblasti Lancashire a Yorkshire. V Anglii tou dobou nesměli rolníci chovat větší lovecké psy. Mezi předky vipetů patří především greyhound a dlouhonozí teriéři. Vznikl tak menší chrt vhodný k lovu krys, králíků, zajíců a další drobné zvěře. Po zrušení tzv. lesního zákona, tedy zákona který ovlivňoval možnost chovu loveckých psů u nižších společenských vrstev, se postupně začala šířit sláva tohoto plemene po celé Anglii. Dělnická třída se při šlechtění vipetů soustředila především na chování a lovecké zaměření vipetů, horní třída se zaměřila na vzhled plemene. V Anglii byly populární psí dostihy a vipeti se závodů často účastnili i je často vyhrávali. Jako návnada se používal kus látky, závody začaly být nazývány hadrové závody. Vipeti se postupně začali nazývat dostihoví psi chudých. Jako samostatné plemeno byli uznáni v roce 1891. Do USA se vipeti dostali již v roce 1888. Z Anglie do zbytku Evropy se postupně začali šířit před druhou světovou válkou.

Povaha vipetů

Vipeti jsou aktivní a přátelští psi. Jsou vhodní do rodiny s menšími dětmi, které nadevše milují jsou ochotní se zapojit do vymýšlení různorodých lumpáren. Jsou sice inteligentní, ale velice tvrdohlaví, doporučují se proto spíše do rukou alespoň lehce zkušených chovatelů, kteří budou trpěliví a postupně si s jejich tvrdohlavostí poradí. Jako správní chrti milují pohyb a venku bývají k nezastavení. Jsou menšího vzrůstu a jsou velmi mrštní a rychlí. Vhodní jsou tak nejen na dlouhé procházky, ale především na různé sporty, kde svou rychlost a mrštnost využijí (canicross, agility, dogfrisbee, dogtrekking a další).

Milují nejen svou rodinu a dokážou se spřátelit i s cizími lidmi během chvíle. V kombinaci s minimálním štěkáním nejsou dobří hlídači. I když jsou to tvrdohlavci, jsou poměrně citliví, křikem u nich moc nepořídíte. Vipeti mají silné lovecké sklony, nehodí se tak do společné domácnosti s králíky, morčaty či kočkami. Ze stejného důvodu je třeba být opatrní při procházkách přírodou. Je nutné mít 100% přivolání nebo se smířit s tím, že v přírodě nebudete psa pouštět z vodítka. Vipeti jsou schopní vrhnout se i za poletujícím sáčkem nebo listem, je tak třeba být opatrní i ve městě, aby pes neskončil pod koly auta. I zkušení chovatelé se kvůli silnému loveckému pudu odváží málokdy pustit vipeta z vodítka mimo oplocený pozemek.

Vzhled vipeta

Vipeti jsou nádherní, elegantní, štíhlí psi středního vzrůstu. Mají dlouhou a úzkou hlavu s oválnýma očima a malýma ušima. Krk je dlouhý, svalnatý a elegantně klenutý. Pro vipety je typický hluboký hrudník s velkým prostorem pro srdce a jasně klenutými žebry. Končetiny jsou osvalené, ocas dlouhý a ke konci se zužuje, je nesen v lehkém oblouku. Srst je krátká, lesklá, jemná a bez podsady. Běžné a přípustné jsou všechny barevné varianty srsti. Kohoutková výška plemene je 44-51 cm a váha mezi 7 a 14 kg.

Ke komu je vipet vhodný

Krátká srst, žádná podsada a minimum podkožního tuku – to jsou jen některé z důvodů, proč nelze toto plemeno chovat celoročně venku. Jde o ideálního psa do bytu i díky jeho tichosti a čistotnosti. Máloco tyto psy vyprovokuje ke štěkotu. S ohledem na typ srsti je třeba v chladném a deštivém počasí pořídit pláštěnku nebo teplý obleček. Vipeti jsou zvláštní i tím, že mají tenkou a jemnou kůži, která je náchylná ke zraněním, zároveň má ale velice dobré regenerační schopnosti a rychle se hojí. Zvláštností je i to, že má minimum pachových žláz, díky čemuž se opravdu jen výjimečně z vipeta line typický psí „zápach“. Jde o velmi aktivní psy, kteří potřebují každodenní zápřah. Jako správný chrt miluje běh a je schopen vyvinout rychlost až 65 km/h.

Pokud si představujete dlouhé klidné procházky přírodou ve společnosti psího kamaráda, pořádně si vipeta zajistěte. Mají stále silný lovecký pud, i když se přímo k lovu dnes využívají spíše ojediněle. Je tak třeba mít perfektní přivolání, ale i zkušenější kynologové mají vipeta radši zajištěného vodítkem nebo alespoň stopovačkou. Ideální je, když jej utaháte při různorodých závodech, ať již psích, na agility, při canicrossu atd, a to v oploceném areálu nebo s připoutaným psem k bedernímu pásu. Lovecký instinkt u těchto psů je opravdu velmi silný a nejeden vipet se již vážně zranil nebo i zahynul, když se vydal lovit, a to třeba i nějaký „nesmysl“ v podobě poletujícího šátku či sáčku.

Vipet v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene je 44-51 cm a váha mezi 7 a 14 kg.

Srst:

• Srst je krátká, lesklá, jemná a bez podsady.

Zbarvení:

• Běžné a přípustné jsou všechny barevné varianty srsti.

Jak dlouho žije:

• Vipet se dožívá 12 až 15 let.

Odkud pochází:

• Velká Británie

Pro koho se hodí:

• Vhodný je vipet do aktivní rodiny, ve které se rádi věnují běhu, agiity a dalším psím sportům, u nichž je třeba rychlost a mrštnost.
• Vipet je díky své krátké srsti bez podsady a absenci mazových žláz vhodný jak pro alergiky, tak pro lidi žijící v bytě, kteří nemají rádi „pach“ psa.
• Jde o plemeno s vysokou inteligencí, ale zároveň notnou dávkou tvrdohlavosti. U výcviku je tak třeba být trpěliví, a především v klidu. Vipeti jsou totiž citlivky, které špatně snáší křik.
• Je třeba respektovat i silný lovecký pud tohoto plemene a smířit se s tím, že vipet bude bez vodítka patrně jen na dobře oploceném pozemku a při procházkách v lepším případě na stopovačce nebo na klasickém vodítku.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva