Doprava ZDARMA nad 1 500 Kč a pamlsky nebo eko taška jako dárek od 2 000 Kč

Slovenský čuvač je horský pes známý z večerníčku

Slovenský čuvač je patrně nejznámější slovenské plemeno. Mnohým se vybaví jako ten bílý pes, který doprovází baču při rozsvěcení a zhasínání hvězdiček ve znělce slovenského večerníčku. Po staletí je toto plemeno na Slovensku spojené s bačou, ovcemi, salaší a horami. Toto plemeno se především na Slovensku stále využívá jako ovčácký pes a hlídač, stále častěji se z něj stává pes společenský.

Slovensky-cuvac (1)

Čuvači jsou vhodnou volbou na farmu, ale i pro každého, kdo se chce věnovat pasení jako sportovní disciplíně. Stejně tak se hodí pro aktivní lidi, především žijící v domě na venkově, do bytu se nedoporučuje (i když při správném vyžití by i byt zvládl).

Důvody, proč si pořídit slovenského čuvače

• Jde o povahově vyrovnaného psa, kterého máloco vyhodí z jeho stoického klidu.

• Čuvač je vhodnou volbou na celoroční chov venku, a to díky husté srsti, která ho ochrání před nepříznivým počasím.

• Je to dobrý hlídač, ohlídá rodinu, dům i zahradu. S tímto psem na svém pozemku se bát nemusíte.

• Jako správný ovčácký pes je poměrně aktivní, rozhodně nepočítejte s tím, že se vydovádí pouhým pobytem na zahradě. Je třeba počítat s tím, že je třeba se vydat pravidelně na dlouhé procházky nebo se aktivně věnovat některému ze psích sportů. Je tak vhodný do aktivní rodiny, která se mu bude pravidelně věnovat.

• Dobře se přizpůsobí různým situacím a poměrně snadno zvládne základní výcvik.

• Má rád děti a rád s nimi dovádí. Bude je mít tendenci také hlídat.

• Jde o přátelského psa, který vychází i s dalšími zvířaty v jedné domácnosti.

• I když jde o většího psa, dožívá se poměrně běžně věku okolo 12 let.

Slovensky-cuvac (3)

Důvody, proč si NEpořizovat slovenského čuvače

• Jde spíše o psa vhodného na vesnici či menšího města, a to především do domku se zahradou (zvládne celoroční pobyt venku, ale ocení i přístup do domu). Centrum města a menší byt nejsou pro čuvače příliš vhodné, ať už kvůli jeho velikosti, nebo jeho náročnosti na pohyb.

• Tito psi byli šlechtěni k samostatné práci a nejsou příliš vhodní do větší psí smečky. Řada čuvačů může mít sklony k dominanci ve větší smečce psů a může pak poměrně často docházet ke konfliktům.

• Péče o srst není příliš náročná, ale je třeba počítat s pravidelným vyčesáváním, především pokud budete mít psa v bytě či s pravidelným přístupem do domu. V době línání můžete počítat s velkým množstvím chlupů, ve zbytku roku jich bude nicméně také docela slušné množství.

• Jako u mnoha jiných větších plemen se může i u čuvačů během jeho života objevit řada zdravotních problémů, například torze žaludku, dysplazie, různé alergie nebo onemocnění očí.

• Pro čuvače je vhodná zahrada s možností zalézt si do nějakého většího prostoru v případě velmi špatného počasí či během mrazivé noci. Přímo kotec je pro čuvače většinou náročný především na psychiku, nemají moc rádi „stísněné“ prostory.

Slovensky-cuvac (7)

Historie slovenského čuvače

Čuvač patří mezi bíle zbarvené pastevecké psy. Tato barva nebyla zvolena náhodně, na větší vzdálenosti je dobře vidět a zmenšilo se tak riziko, že by si ho pastýř spletl například s vlkem a omylem ho zastřelil. Toto plemeno bylo vyšlechtěno v horských oblastech Slovenska. Mnoho míst, kde se tento pes choval bylo odlehlé, málokdy se tak stalo, že by došlo ke křížení jedinců tohoto plemene s jinými psy. Slovenští čuvači se začali šířit po zbytku Slovenska postupně, a to díky turistům a návštěvníkům hor, které tito psi při jejich výletech zaujali a čas od času si odnesli štěně domů. Záhy se začalo toto psí plemeno šířit i do zahraničí, především do Německa a do Polska. Toto plemeno mělo jednu dobu namále, a to paradoxně díky masivnímu vývozu těchto psů do zahraničí.

Prof. Dr. Antonín Hrůza se rozhodl o jeho záchranu, tedy především o zachování většího množství jedinců této rasy na Slovensku, a i díky jeho usilovné snaze plemeno na Slovensku i v Čechách nadále existuje. Plemeno bylo oficiálně uznáno v roce 1965, původně pod názvem Tatranský čuvač. V té době se zvedla vlna protestů proti uznání tohoto plemene mezi maďarskými chovateli, kteří tvrdili, že jde pouze o varietu již uznaného maďarského kuvasze a postupně se snažili o oficiální spojení obou plemen. Roku 1969 bylo po prozkoumání standardů obou plemen, že jde o dvě samostatná plemena, která se budou nadále chovat samostatně. Ve snaze předejít zmatkům se záměnou Maďarského kuvasze, Polského podhalaňského ovčáka a Tatranského čuvače se změnil název čuvače na Slovenského čuvače.

Slovensky-cuvac (5)

Povaha slovenského čuvače

Slovenský čuvač miluje svou rodinu, kterou považuje za vlastní smečku. Od mala je třeba s ním pracovat, aby pochopil svou roli ve smečce, s čímž ovšem při správném přístupu nemá problém. Je pro něj typické teritoriální chování a poměrně důsledně si hlídá svůj pozemek a svou rodinu. Na svou rodinu se uváže a špatně si zvyká na případnou změnu majitele. Je zvyklý pracovat se svým člověkem, proto vyžaduje důslednou výchovu a dostatek pozornosti, jinak má tendenci se osamostatnit a svého majitele nerespektovat jako autoritu. Jako mnoho jiných pasteveckých plemen se poměrně snadno cvičí, jeho výchova ovšem musí být důsledná, jinak se postupem času zařídí po svém. Málokterý čuvač má tendenci slepě poslouchat a nebude spolupracovat pod drilem podobně jako německý ovčák. I při správném přístupu má sklony k samostatnosti a v neustálém opakování povelů nevidí smysl, což ovšem neznamená, že se nedá vychovat a nebude poslouchat. Jen není příliš vhodný na vyšší úroveň většiny disciplín obedience a sportovní kynologie, výcvik základní poslušnosti ovšem zvládne snadno. Má rád děti a velmi rád si s nimi hraje. K cizím lidem bývá rezervovaný, nikoliv agresivní. Vůči cizím psům bývá také poměrně rezervovaný, především samci mají tendenci být dominantní a chov většího počtů psů v jedné domácnosti může být u většiny jedinců tohoto plemene psů problematické.

Slovensky-cuvac (6)

Vzhled slovenského čuvače

Čuvač se vyskytuje pouze v bílé barvě, a to čistě z praktického důvodu, a to aby byl snadno viděn na dálku a to i v noci. Zároveň ho díky tomuto zbarvení šlo snadno odlišit od vlků, kteří poměrně běžně napadali stáda. Jeho vzhled je typický vzhled horského psa. Tělo je mohutné a pevné, pokryté hustou srstí. Hlava je podlouhlá s širokým temenem a výrazně vyznačeným stopem. Oválné tmavě hnědé oči jsou lemovány černými očními víčky. Svěšené vysoko nasazené uši přiléhají k hlavě. Ze středně dlouhého trupu vychází mohutný krk. Krk je zdobený hustou hřívou. Široký hrudník je hluboký s dobře klenutými žebry. Dobře osvalené končetiny jsou zakončené mohutnými tlapami s velkými polštářky. Ocas je v klidu nesený v oblouku nad bederní linií a je nízko nasazený. Srst čuvače se skládá z bílé 5-15 cm dlouhé krycí srsti, pod kterou se schovává kratší a velmi hustá podsada. Kohoutková výška se pohybuje mezi 59-70 cm, váha mezi 31-44 kg.

Slovensky-cuvac (8)

Ke komu je slovenský čuvač vhodný

S ohledem na jeho horský a pastevecký původ jde o psa výslovně uzpůsobeného na život venku a na chladné počasí. Určitě je pro něj ideálnější vesnice či malé město, než velkoměsto, a bude i o dost spokojenější na zahradě (ocení, ale nevyžaduje přístup do domu) než v bytě. Ale i pokud bude mít k dispozici velký pozemek, je třeba se mu pravidelně věnovat, jde o aktivního psa, kterého pouhé pobíhání na zahradě dostatečně neunaví. Své lidi má velmi rád a rodinu bere jako smečku, je to také jeden z důvodů, proč je nutné se mu pravidelně věnovat, bez pravidelného kontaktu se svými lidmi trpí psychicky. Je velmi dobrou volbou na farmu nebo menší hospodářství, kde si užije nejen společnost lidí, ale i dalších zvířat. Spokojený bude ale i v aktivní rodině, která s ním bude chodit především na dlouhé procházky, ideálně do přírody či přímo do hor (přeci jen jde původně o pastevecké plemeno z horských oblastí). Jde o velmi odolné psy, kteří ocení především chladné počasí a zima či deštivější počasí je vůbec nerozhodí. Pokud se budete chtít s čuvačem věnovat některému ze psích sportů, tak kromě pasení je velmi vhodný třeba na doktrecking.

Péče o srst je poměrně nenáročná, především v době línání je třeba psa pravidelně vyčesávat, a to především pokud budete mít psa v bytě či bude mít pravidelný přístup do domu. Mimo línání je třeba počítat také se slušnějším množství chlupů, ale vyčesávání není nutné až v takové intenzitě jako během línání. Koupání psovi stačí dle potřeby, především pokud si pořídí nějaký zajímavý odér.

Slovensky-cuvac (2)

Slovenský čuvač v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška se pohybuje mezi 59-70 cm.

• Váha se pohybuje mezi 31-44 kg.

Srst:

• Středně dlouhé svrchní chlupy, hustá podsada.

Zbarvení:

• Bílé

Jak dlouho žije:

• Slovenský čuvač se dožívá zhruba 12 let.

Odkud pochází:

• Slovensko

Pro koho se hodí:

• Čuvač je perfektní volbou především na vesnici či do menšího města do domku se zahradou, ideálně na farmu či do domácnosti s dalším domácím zvířectvem (koně, ovce…).

• Bude ideálním parťákem i do aktivní rodiny, která mu dopřeje základní výcvik a bude s ním ideálně chodit na dlouhé procházky přírodou, ideálně přímo do hor.

• Jde o aktivní plemeno, které rádo a dobře hlídá.

• Není nejlepší volbou do bytu, a především do velkoměsta, pokud tedy neplánujete trávit velkou část dne venku v přírodě a mimo nejrušnější centrum města.

Slovensky-cuvac (4)

 

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva

Zpět do obchodu