Tosa inu působí jako drsný pes, ale opak je pravdou

Tosa inu patří mezi tradiční japonská plemena, která byla v minulosti využívána pro psí zápasy. V současnosti chovatelé toto plemeno využívají především jako společníka, k canisterapii, k vyhledávání drog nebo jako hlídače.

Tosa inu patří mezi chytrá plemena s robustní stavbou těla a přirozeným hlídacím instinktem. Svou rodinu toto plemeno velmi miluje, je jí z celého srdce oddané a rádo je součástí rodinného života. Je vhodnou volbou pro zkušenějšího majitele, který bude při výcviku citlivý, ale zároveň důsledný a výcvik povede ideálně pozitivní metodou.

Důvody, proč si pořídit tosa inu

• Jde o psa, který budí respekt už svým vzezřením. Největší jedinci tohoto plemene mohou vážit až 90 kg.
• I když tato psí rasa může na první pohled působit drsně, opak je pravdou. Bez potíží zvládá soužití s dalšími zvířaty.
• Jde o opravdu velkého psa, a mnoho lidí k němu má přirozený respekt. Přesto se jedná o velmi přátelského společníka.
• Tento pes je přirozený hlídač. Už jen svým vzhledem odradí nejednoho zloděje.
• Nemívá silný lovecký instinkt, a proto můžete být při procházkách přírodou klidnější než s řadou jiných plemen. Pokud trochu zapracujete na přivolání, nemusíte se obávat občasného puštění psa z vodítka.
• Jde o skvělého společníka a bývá vhodnou volbou i k dětem, včetně těch nejmenších. Přesto je vhodné mít psa pod dozorem při hrách s dětmi, zejména s těmi nejmenšími. Přeci jen jde o opravdu velkého psa, který by mohl při divočejší hře dítě nechtěně zranit.
• Pohyb ocení, přesto není vhodnou volbou na dlouhé túry. Pokud nepatříte mezi fanoušky opravdu dlouhých procházek, bude pro vás toto psí plemeno ideální volbou.
• Navzdory své velikosti může být vhodným psem i do menšího bytu. Miluje co nejtěsnější kontakt se svým majitelem, a navíc se dokáže přizpůsobit i menšímu pelíšku a prostoru.
• Svou rodinu miluje z celého srdce a je nejspokojenější, když může být se svou rodinou v domě. Zahradu sice ocení a spolehlivě ji ohlídá, ale nejraději se vrací do domu za svou rodinou. K celoročnímu pobytu venku není vhodný, především kvůli své společenské povaze.

Důvody, proč si NEpořídit tosa inu

• Tosa patří k tzv. molosoidním plemenům, tedy velkým psům. Tato plemena se bohužel málokdy dožívají více než 10 let, tosa se dokonce v průměru dožívá osmi let.
• Pokud toužíte po spolehlivém hlídači k celoročnímu pobytu na zahradě, raději se poohlédněte jinde. Toto plemeno je velmi společenské a rádo tráví co nejvíce času v přítomnosti své rodiny. Do kotce či do boudy se moc nehodí, a to i kvůli krátké srsti.
• Je velmi přátelské, nicméně je dost teritoriální. Je třeba mít tuto jeho vlastnost na paměti a chápat, že nebude nadšené z příliš častých návštěv.
• Jde o vzácnější plemeno v našich končinách, a proto může být obtížné najít volné štěně. Stejně tak je třeba počítat s vyššími pořizovacími náklady za psa a také s většími náklady na krmivo nebo veterinární péči. Přeci jen jde o opravdu velkého psa.
• Jde o velkého psa, který často trpí dysplazií kloubů. Mívá také problémy s otlaky kloubů. Je tak třeba pořídit kvalitní a měkký pelíšek a kvalitní stravu, která bere ohled na správnou výživu takto velkých psů.
• Občas ocení delší procházku, přesto není vhodnou volbou na dlouhé túry. Pokud toužíte po parťákovi na hory a celodenní výlety, raději se poohlédněte jinde.

Historie tosa inu

Tosa inu patří mezi starší plemena. Podobní psi, jako je dnešní tosa inu, byli v Japonsku k vidění již v průběhu 14. století. Plemeno, jak ho známe dnes, vzniklo v průběhu 19. století na ostrově Shikoku, v provincii Tosa – odtud pochází i jméno plemene. „Inu“ v japonštině znamená pes. V roce 1872 se započalo s křížením shikoku inu s buldoky. V roce 1874 byl do plemene přikřížen mastif a o dva roky později i německý ohař. V roce 1924 byla do plemene přidána ještě německá doga, bernardýn a bulteriér. Od roku 1925 se plemeno ustálilo a roku 1930 bylo oficiálně uznáno.

Jako u mnoha jiných plemen mělo i toto během druhé světové války namále. Několik jedinců bylo zachráněno a díky nim se plemeno postupně podařilo obnovit. Plemeno bylo původně využíváno k psím zápasům ve stylu „sumo“. Hlavním cílem těchto zápasů bylo povalit a přemoci protivníka bez kousání. V současnosti jsou psi v Japonsku využíváni policií k vyhledávání drog a k hlídání hranic. V Severní Americe jsou psi využíváni ke canisterapii. První jedinci plemene se do České republiky dostali roku 1993.

Povaha tosa inu

Tosa inu patří mezi oddané a chytré chlupáče. Miluje svou rodinu z celého srdce a je spokojený v její přítomnosti. Má teritoriální sklony a je velmi ostražitý – neproklouzne mu ani myška. Hlídací instinkt má přirozeně vrozený, stačí jen jeho sklony usměrnit podle toho, kde přesně má hlídat. Tato psí rasa vyžaduje zkušeného chovatele, který bude při výcviku důsledný a trpělivý. Jde o chytrého psa, který si naučené povely dlouho pamatuje. Velmi dobře si pamatuje vše, co se kolem něj děje – a to jak pozitivní, tak negativní věci. Nejlépe reaguje na pozitivní výcvik. Pokud byste se u něj pokoušeli o „klasický“ dril nebo často křičeli, nebude s vámi chtít spolupracovat.

K cizím lidem bývá ostražitý a málokdy se s nimi přátelí. Známé a kamarády rodiny, se kterými se rodina vídá často, respektuje a většinou se k nim chová podle toho, jak se k nim chová rodina. S dalšími zvířaty v jedné rodině se většinou snáší bez potíží, nemá tendenci je lovit. S cizími lidmi vychází většinou bez problémů, pokud je dobře socializovaný. Může mít občas problémy s dalšími psími samci, protože má sklony k dominanci. Pokud se ale psa naučíte číst, můžete poměrně snadno předejít konfliktům. K dětem je trpělivý a laskavý, přesto se doporučuje mít kontakt psa s dětmi pod kontrolou, především u těch menších, které ještě nechápou, jak se správně k psovi chovat. Navíc při divočejší hře může tosa inu malé děti nechtěně převálcovat díky své velikosti.

Vzhled tosa inu

Tosa inu patří mezi velké a robustní psy s důstojným vzhledem. Má širokou hlavu s výrazným stopem a černou, širokou nosní houbou. Na hlavě se nacházejí malé oči a uši. Oči mívají tmavě hnědou barvu, uši jsou vysoko posazené po obou stranách hlavy a velmi tenké. Krk je svalnatý a na hrdle se nachází kožní lalok. Silný ocas se směrem ke špičce zužuje. Pokud je ocas svěšený, dosahuje svou délkou k hleznům. Krátká srst je hustá a tvrdá. Mezi povolené a tradiční zbarvení patří žíhaná, černá, odstíny žluté a meruňková. Na tlapách a na hrudníku se občas vyskytují drobné bílé znaky. Kohoutková výška psa se pohybuje od 60 cm výše, u fen se výška kohoutku pohybuje okolo 55 cm. Váha plemene se pohybuje ve vyšších desítkách kilogramů, přičemž ti největší jedinci mohou mít i 90 kg.

Ke komu je tosa inu vhodný

Srst tosa inu je poměrně jednoduchá na péči, stačí ji zhruba jednou za týden vyčesat gumovým kartáčem. Psa stačí koupat ve chvíli, kdy začne zapáchat, a je třeba pořídit šampon, který nevysušuje kůži. Nejlépe se bude cítit v domku se zahradou, kde se bude moci vyběhat. V kombinaci s každodenní procházkou přírodou bude v sedmém nebi. Pokud se mu budete dostatečně věnovat, zvládne i život v prostornějším bytě. Je pro něj důležité být co nejčastěji v kontaktu se svou rodinou. Kvůli krátké srsti nebývá vhodnou volbou pro celoroční pobyt venku.

Tosa inu je aktivní pes, a i když má možnost vyřádit se na zahradě, bez dlouhých procházek se neobejde. Jde o chytrého psa, který potřebuje zabavit, a při pouhém pobytu na zahradě se začne nudit. Zároveň vyžaduje co nejčastější společnost své rodiny a je spokojený, pokud je v centru dění. Je doporučován spíše zkušenějším chovatelům, kteří psovi nastaví pravidla a budou je sami pevně dodržovat. Psovi je potřeba dopřát alespoň základní výcvik a důkladně jej socializovat. Přeci jen jde o opravdu velkého psa s dominantními sklony. Pokud bude růst bez vedení, zaděláte si na ohromný problém. Výcvik musí být důsledný, ale i citlivý. Pes by měl kromě socializace zvládnout i chůzi na vodítku, především drobnější ženy nebo děti by ho jinak nezvládly. Toto psí plemeno trpí na otlaky, a proto je potřeba mu dopřát kvalitní a především měkký pelíšek.

Tosa inu v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška psa se pohybuje od 60 cm výše, u fen se výška kohoutku pohybuje okolo 55 cm.
• Váha plemene se pohybuje ve vyšších desítkách kilogramů, ti největší jedinci mohou mít i 90 kg.

Srst:

• Krátká, hustá, tvrdá.

Zbarvení:

• Žíhaná, černá, odstíny žluté a meruňková.

Jak dlouho žije:

• Tosa inu se dožívá 7 až 9 let. 

Odkud pochází:

• Japonsko

Ke komu je vhodný:

• Tosa inu je velký pes, který může mít až 90 kg. Přesto se vejde i do prostornějšího bytu a bude tam spokojený, pokud se mu budete dostatečně věnovat. Spokojené bude toto plemeno především na vesnici či na kraji města. Ocení také prostornou zahradu, kterou si bude moci dle libosti hlídat.
• Má krátkou srst a z celého srdce miluje svou rodinu. Rád tráví co nejvíce času v její přítomnosti, ideálně v centru dění. Toto jsou hlavní důvody, proč není vhodnou volbou pro celoroční pobyt venku.
• Má dominantní povahu a je sebevědomý. Jeho výcvik proto musí být velmi důsledný a zároveň trpělivý. Zároveň se nesmí podcenit socializace a je třeba zapracovat na chůzi na vodítku. Pak budete mít bezproblémové procházky.
• Dobře vychází i s menšími dětmi, rád si s nimi hraje a bývá vůči nim trpělivý a laskavý. Přesto je třeba mít psa a dítě pod dozorem. Především menší děti mohou být v ohrožení v případě divočejší hry – pes může malé dítě velmi snadno převálcovat.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com