Pekingský palácový psík je malý kašpar, co rád baví

Pekinéz je klidný pejsek, který z celého srdce miluje svou rodinu. Jde o malého kašpárka, který dokáže své lidi pobavit i rozesmát. Zpravidla si v rámci rodiny vybere jednoho pána, kterého respektuje nejvíce, miluje ovšem zpravidla všechny.

Po staletí byl pekingský palácový psík chován jako společník. Je vhodný především do bytu, a to jak kvůli své lásce k lidem, tak své velikosti a klidné povaze. Nemá rád vysoké teploty, především během léta je potřeba si dát pozor, aby se pejsek nepřehřál. Při pořízení tohoto elegantního pejska je třeba počítat s relativně náročnou péčí o srst.

Důvody, proč si pořídit pekingského palácového psíka

• Pekinéz je ideální volbou psa do bytu.
• I když jde o malé psí plemeno, je to dobrý hlídač. Zpravidla na vše, co se mu nezdá, upozorňuje štěkotem.
• Pekingský pejsek je klidný a není náročný na pohyb. Je tak velmi oblíbený například u seniorů.
• Zpravidla dobře vychází s dalšími zvířaty, ideálně takovými, která jsou podobně velká. Ocení tak například jako parťáky další pekingské palácové psíky.
• Má tendenci se fixovat na svého majitele a zpravidla velmi špatně snáší samotu. Vhodný je tak pro lidi, kteří mají možnost trávit s ním velkou část dne.
• Je to mazel. Velký mazel. Tulení se a mazlení je pro něj prioritou.

Důvody, proč si NEpořizovat pekingského palácového psíka

• Pokud nechcete doma mít malou dredatou kouličku, je třeba počítat s častou a náročnou péči o srst.
• Není moc nadšený z malých a akčních dětí. Má rád svůj klid a na dorážení malých dětí zpravidla nemá moc náladu.
• Je to trošku namyšlený pejsek, jehož výcvik není moc jednoduchý. Je potřeba být velmi trpěliví.
• Dokáže být ohledně svého majitele majetnický, až žárlivý.
• K cizím lidem bývá odtažitý. Pokud nechcete, aby na většinu vašich návštěv neustále brblal a štěkal, je třeba ho odmalinka důsledně socializovat.
• Při socializaci je třeba psa seznamovat nejen s cizími lidmi, ale i většími psy. Pokud k správnému seznámení s velkými psy nedojde, pekinéz na ně doráží, což může velmi špatně skončit.
• Je sice inteligentní, ale jako u řady dalších plemen to u něj není zrovna ta největší výhra. Dokáže být totiž hodně svéhlavý a zpravidla si velmi zdlouhavě rozmýšlí, jestli má nebo nemá poslechnout. Výcvik pekinéze není tedy moc jednoduchý.
• Jeho krátký čenich mu dodává roztomilý výraz, ovšem jako u dalších psích plemen s tímto typem čenichu velmi špatně snáší vyšší teploty. Především pak v létě je třeba s ním chodit na procházky ráno a večer, přes den je třeba mu dopřát klid, a především nějaký chladný kout, do kterého se bude moci uchýlit.

Historie pekingského palácového psíka

Pekingský palácový psík je jedno z nejstarších psích plemen. Již z 8. století pochází první zmínky o tomto plemeni. Na dvoře vládnoucí dynastie Tang byli tito pejsci považováni za posvátné psy a jejich vlastnictví bylo výhradní výsadou královského rodiny. Poměrně dlouhou dobu dokonce tito psi nesměli opustit zdi císařského paláce. Tito pejsci měli své vlastní ošetřovatele a krádež těchto psů byla dokonce trestána smrtí. Až roku 1860 se první pekinéz dostal do Evropy. V té době britští a francouzští vojáci dobyli Peking a v tamním královském paláci našli pejsky, které do té doby neznali. Řádění evropských vojsk tito drobní pejsci málem nepřežili, naštěstí britský armádní důstojník Charles Gordon zakázal jejich usmrcení a nechal je dovézt do Anglie. Tam se velmi záhy ujali také na královském dvoře a byli drženi i v domovech šlechty. Jednu z fenek do svého chovu získala také královna Viktorie. Postupně se pekinéz dostal i do USA, kde záhy získal také na popularitě. Dnes jde o plemeno rozšířené po celém světě, nejpopulárnější je v Anglii, Francii a v USA.

Povaha pekingského palácového psíka

Co těmto drobným pejskům chybí na velikosti, to dohání na sebevědomí. Díky své historii má opravdu aristokratické chování, což je také důvodem, proč je jeho výcvik poměrně komplikovaný. Pekinéz je inteligentní, ale zároveň tvrdohlavý a nezávislý. Při výcviku je třeba být trpěliví a pomoci si odměnami. Zároveň je třeba mu určitě hranice důsledným výcvikem, aby vám nepřerostl přes hlavu. Je třeba vyhnout se drilu a tvrdosti, jinak se dokáže seknout a přestane spolupracovat úplně.

Svou rodinu má velmi rád, k cizím bývá rezervovaný. S cizími psy zpravidla moc dobře nevychází, v lepším případě je ignoruje. Nejlépe vychází s dalšími psy svého druhu, tedy dalšími pekinézy. Jde o psy, kteří mají tendenci upínat se na jednoho člověka, na kterého pak občas mají tendenci žárlit. Tyto psy je třeba důsledně socializovat. Zpravidla vyžaduje častou pozornost a ocení majitele, kteří tráví hodně času doma nebo mají možnost brát si tyto psy s sebou do práce.

Vzhled pekingského palácového psíka

Vzhled pekinéze je téměř stejný již několik staletí. Jde o malého kompaktního psa s delší srstí, má malou zploštělou hlavu a krátký čenich. S jeho podobou je spojená pověst, že jeho „lví vzhled“ je výsledkem velké lásky lva s opicí. Tato zvířata musela požádat o svolení vztahu Ah Chua – patrona zvířat. Svazek jim byl povolen, ale pouze pod podmínkou, že se lev vzdá své síly a velikosti. Pekinézova hlava je středně velká, oči jsou tmavé a lesklé. Krk je krátký a přechází v mírně zavalité tělo. Krátké svalnaté nohy jsou mírně zahnuté. Pekinézové se pohybují pomalu a vznešeně, zároveň působí valivým dojmem.

Ocásek je vysoko nasazený a je nesen nad hřbetem, stočený je k jedné straně. Srst pekinéze je dlouhá a v oblasti krku tvoří hřívu. Srst je složená z delší hrubší srsti a krátké měkké podsady. Zbarvení může být jakékoliv, i různé barevné kombinace, s výjimkou jantarového zbarvení a albinismu. Zajímavostí je, že pokud je chován ve velmi teplém prostředí, postupně mu vylíná delší srst a ta znovu nedoroste. Kohoutková výška psího plemene se pohybuje mezi 15 a 23 cm, váha mezi 3 a 6 kg.

Ke komu je pekingský palácový psík vhodný

Pekinéz je vhodný pouze k chovu v bytě. Péče o srst je poměrně náročná a vyžaduje pravidelné kartáčování, jinak můžete počítat s dredatým zvířátkem. S ohledem na jeho lehce „vrásčitý“ obličej je doporučováno pravidelné čištění záhybů na obličej. Tyto psy je třeba pravidelně koupat, ideálně jednou za měsíc. Je nutné využít psí šampony a ideálně i psí kondicionér, abyste rozčesali jejich dlouhou srst.

Pekingský palácový psík v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 15 a 23 cm.
• Váha mezi 3 a 6 kg.

Srst:

• Svrchní dlouhé chlupy, pod tím krátká hustá podsada

Zbarvení:

• Zbarvení může být jakékoliv, a i různé barevné kombinace, s výjimkou jantarového zbarvení a albinismu.

Jak dlouho žije:

• Pekingský palácový psík se dožívá 12 až 14 let.

Odkud pochází:

• Čína

Pro koho hodí:

• Malý pejsek s krásnou lesklou srstí je vhodnou volbou do bytu.
• Je vhodný pro trpělivé majitele, kteří si poradí s jeho „náročnou“ povahou. Jde o aristokrata každým coulem a svou pomyslnou nadřazenost dává zpravidla najevo.
• Je třeba respektovat jeho malý rozpláclý čumáček a příliš ho nezatěžovat během horkých dní. Především v době horka se mu velmi špatně dýchá.
• Pokud toužíte po vícečlenné smečce, k pekinézovi si pořiďte ideálně dalšího pekinéze. Se psy jiných plemen se zpravidla nesnáší příliš dobře.

Hledáte další malá psí plemena do bytu? Pak se podívejte, na naše tipy. Nebo dáváte přednost sportovním psím plemenům, se kterými se můžete věnovat některému ze psích sportů. Poznejte sportovní psí plemena, která baví běh i túry. A pokud hledáte psího parťáka k dětem, pak by vám neměly uniknout tipy na psí plemena vhodná k dětem. 

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva