
Norský lundehund je malý psí rošťák
Norský lundehund patří mezi menší, veselé a velmi energické psy. Tento malý rošťák byl využíván k lovu papuchalků, kteří časem získali status chráněného zvířete. Lundehund díky tomu získal status aktivního společenského psa.
Norský lundehund patří mezi citlivé psi, kteří se snadno stávají závisláčky na svých majitelích. Jde tak o plemeno, které snadno trpí separační úzkostí a je proto vhodné spíše k lidem, kteří mají možnost s tímto psem trávit co nejvíce času. Jako mnoho loveckých psů, bývá i tento často tvrdohlavý. V kombinaci s citlivou povahou není jeho výchova jednoduchá. Miluje pohyb a přírodu, bude ho tak bavit řada kynologických sportovních aktivit. Pokud se mu budete dostatečně věnovat, stráví s vámi nadšeně zbytek dne na gauči u filmu či s knížkou. Mezi zvláštnosti plemene patří jeho atypická ušní chrupavka, zajímavě pohyblivá ramena nebo netradiční počet prstů na tlapkách.
Důvody, proč si pořídit norského lundehundeho
- Má unikátní vzhled i povahové vlastnosti. Například má na každé tlapce šest prstů, což je u psů poměrně neobvyklé. Tento netradiční vzhled tlapek mu napomáhá při lezení po skalách.
- Lundehund je přátelský, hravý a věrný pes, který se silně váže na svého člověka. Patří mezi skvělé společníky, kteří dobře vychází i s cizími lidmi a dalšími zvířaty.
- Jde o originální plemeno, které bylo původně vyšlechtěno v Norsku pro lov papuchalků. Patří tak mezi plemena s bohatou historií a tradicí.
- Je velmi chytrý a rád se učí. Velmi dobře reaguje na výcvik, ideálně pokud je vedený pozitivně. Pomoci si můžete například pamlsky, které vám výcvik velmi usnadní.
- Norský lundehund má štěstí, že bývá zdravý a dožívá se vysokého věku. S trochou štěstí tak budete chodit na veterinu pouze na očkováni a pes vám bude dělat radost mnoho let.
- Protože jde o relativně malého hafana, snadno se vejde i jako pes do menšího městského bytu. Je ovšem potřeba pamatovat na to, že je to zároveň aktivní pes, který potřebuje dostatek pohybu a pouhé korzování blízkým parkem mu stačit nebude.
- Patří mezi velmi aktivní psy, kteří milují pohyb a různorodé outdoorové aktivity. Pokud rádi trávíte mnoho hodin denně venku, bude vám tento pes rád dělat společnost.
Důvody, proč si NEpořídit norského lundehundeho
- I když patří mezi zdravější plemena, určitá zdravotní rizika se u něj také objevují. V jeho případě jde o možnost kombinace několika gastrointestinálních onemocnění (problémy zasahující trávicí systém, tedy žaludek, střeva a další části trávicího traktu). Léčba pak může být finančně nákladná.
- Pokud chcete co nejvíce zmenšit šance, že bude váš pes trpět zdravotními trávicími obtížemi, je potřeba se věnovat jeho stravě a pořídit mu kvalitní stravu, která je vhodná pro citlivé trávení. Než se vám podaří najít vhodnou stravu pro vašeho chlupáče, může to zabrat relativně hodně času a patrně skončíte u dražšího krmiva, což pak může být finančně náročnější. Na druhou stranu patří mezi menší psy, kteří toho příliš nesežerou.
- Má silný lovecký instinkt, což může krapet ztížit jeho soužití s dalším domácím zvířectvem. Je potřeba být také obezřetný při procházkách přírodou, aby vám neutekl za první potenciální kořistí. Bez velmi dobrého přivolání se neobjedete, nebo počítejte s tím, že budete muset mít psa pojištěného vodítkem nebo alespoň stopovačkou.
- Pohyb, pohyb a zase pohyb. Bez toho se tento pes opravdu neobejde. A protože je i chytrý, je nutné ho unavit i mentálně. Psovi je potřeba věnovat se několik hodin denně, jinak se bude nudit a bude ničit vše, co mu přijde pod čumák. Pokud na psa nebudete mít čas několik hodin denně, pak se raději poohlédněte jinde.
- Patří mezi velmi chytré psi, přesto jeho výcvik není jednoduchý. Dokáže být totiž velmi tvrdohlavý a může tato vlastnost ztěžovat jeho výcvik, především pro nezkušené pejskaře.
- Lundehund patří mezi vzácnější plemena, což vede k vyšší pořizovací cenně.
- Je to citlivý a menší pes, který není ideální volbou do rodiny s menšími dětmi. Pejsek se snadno vystresuje a křik nebo občasné škubnutí srstí od malého dítěte mu zpravidla nedělá dobře. Je i určité riziko, že malé děti, které neznají svou sílu a neví, jak se správně k psovi chovat, mohou tomuto drobnějšímu psovi i nechtěně ublížit.
Historie norského lundehundeho
Přesná historie plemene je tak trochu opředena tajemstvím. Podobní psi žili v Norsku již před 400 lety. První psi plemene se objevili v osadě s názvem Måstad na ostrově Værøy v Lofotech. Plemeno se v jeho počátcích využívali k lovu papuchalků, podle kterých i dostali jméno, „lunde“ je norský název pro papuchalky. Zbytek název plemene „hunde“ znamená pes. V různých písemných pramenech se o něm občas hovoří i jako o norské ptačím psovi. A protože papuchalkové žijí především na skaliskách, byl pes vyšlechtěn do takové podoby, v které se mu ve skalách snadněji pohybuje. Například má 6 „prstů“ na tlapkách. V průběhu 19. století se papuchalkové začali lovit častěji za pomoci sítí a služeb lundehundeho přestalo být tolik potřeba. Počet psů začal klesat a až kolem roku 1930 se o plemeno začala zajímat chovatelka Eleanor Christie. Té se podařilo sehnat několik psů a začala s cíleným chovem mimo Lofoty.
Nebýt této chovatelky, tak by plemeno nepřežilo rok 1943. V té době na ostrovech vypukla epidemie psinky, která všechny psy vyhladila. Ze svého chovu poslala paní Christie na Lofoty několik psů, což napodruhé plemeno zachránilo – následně epidemie psinky postihla její chov. Ostrované ocenili její dřívější pomoc a poslali jí „zpět“ několik psů z nového chovu, který se mezitím na Lofotech začal šířit. Po druhé světové válce se mohl chov volně rozšířit nejen po Norsu, ale i po okolních zemích. Nicméně až v průběhu 70. letech minulého století se plemeno začalo šířit do dalších severských zemích, například do Švédska, Dánska a Finska, posléze i do Německa. Do ČR byl první pes dovezen veterinářkou Reatou Kosinovou v roce 2003, která svého psa získala v severní Americe. Paní doktorka vyvedla několik prvních vrhů lundehundů v ČR, první vrh se narodil roku 2006. Jde o vzácnější plemeno, které patří do značné míry mezi chráněné druhy. Oficiálně je tak řazen mezi společenské psy, nikoliv pracovní.
Povaha norského luftehunda
V současnosti je lundehund považován za společenské plemeno. Je ale třeba mít na paměti, že jde původně o pracáka, konkrétně loveckého psa, kterému dodnes zůstala láska k práci a k pohybu. Je to živý, milý a veselý pes, s kterým se ani minutu nebudete nudit. Je to tak trochu závisláček, svého pána z celého srdce miluje a rád tráví co nejvíce času v jeho přítomnosti. Vyžaduje častou pozornost a kontakt. Rád si hraje a dovádí, hodí se tak k dětem, ale spíše k těm starším, které již vědí, jak se správně k psovi chovat. A to kvůli citlivosti psa, tak i jeho drobnější velikosti. Malé dítě může psovi nechtěně ublížit, navíc tito pejsci nejsou moc nadšení z povyku, které děti v rámci hry předvádí.
Nepatří mezi dobré hlídače, je velmi přátelský a zpravidla dobře vychází i s cizími lidmi. Na druhou stranu je schopen na různorodý šramot upozornit štěkotem. Nejen s cizími lidmi, ale i s cizími psy vychází zpravidla dobře. Je třeba mít na paměti, že jde původně o loveckého psa. Pokud je ale zvyklý a je od štěněte správně socializován, pak je schopen si na další zvířata zvyknout. Stejně tak pokud se psem zapracujete na dobrém přivolání, pak zvládne i procházku na volno přírodou. Pokud si ovšem přivoláním jistí nejste, raději si psa pojistěte alespoň stopovačkou, jinak vám může utéct za potenciální kořistí.
Lundehund patří mezi chytré psy a rád se učí, ale je i citlivý. Při výcviku psa je třeba brát ohled na jeho povahu a nepospíchat na něj. Kromě citlivé povahy krapet komplikuje i jeho výcvik občasný záchvat tvrdohlavosti. Zpravidla tak bývá doporučován lidem se špetkou přirozené autority, které bude respektovat bez potřeby křiku. A protože jde o velmi aktivního psa, je třeba pamatovat i na velmi, velmi dlouhé procházky a ideálně se s ním i věnovat nějakému psímu sportu. Pokud se vám podaří ho důkladně unavit, bude s vámi nadšeně chrupka na gauči.
Vzhled norského lundehunda
Jde o menšího psa, který disponuje několika anatomickými zvláštnostmi, které ho odliší od dalších psů a zároveň mu pomáhají v lovu. Klínovitě tvarovaná hlava je středně široká. Mírně šikmé oči mají žlutavě hnědou barvu. Středně velké uši mají velikost trojúhelníku a při pohybu jsou neseny vztyčené. Právě uši patří mezi anatomické zvláštnosti psa. Chrupavka ušního boltce má možnost se stáhnout a uzavřít tak zvukovody, díky tomu si pes chrání uši před vodou. Středně siný krk má na sobě patrný límec a je dobře pohyblivý. Končetiny psa patří mezi další zvláštnost psa. Přední tlapky mají celkem osm polštářků, celkově mají nejméně šest prstů a alespoň pět z nich musí doléhat na zem.
Přední nohy mají schopnost roztáhnout se do strav při úhlu až 90°. Všechny tyto vlastnosti psovi usnadňují pohyb ve skalách, v kterých pes lovil nejčastěji. Zadní končetiny se pak liší od předních v tom, že mají sedm polštářků na každé tlapce. Celkově mají nejméně šest prstů, a alespoň 4 z nich leží na zemi. Ocas je středně vysoko nasazen a nesen svěšený nebo stočený do mírného kroužku nad hřbetem. Srst psa je hrubá a hustá, je doplněná měkkou podsadou. Zbarvení obsahuje vždy bílou s odstíny od červené k béžové nebo obsahuje bílou s tmavými znaky. Kohoutková výška psa se pohybuje v rozmezí 35-38 cm, u fen mezi 32-35 cm. Hmotnost psa se pohybuje okolo 7 kg, u feny okolo 6 kg.
Ke komu je norský lundehund vhodný
Lundehund svého člověka miluje z celého srdce, spolu s citlivou povahou a občasnou tvrdohlavostí není jeho výchova jednoduchá. Výcvik, sportovní vyžití i běžné soužití by mělo být co nejvíce pestré, jinak se bude snadno nudit. Na páníčkovi je až závislý, není tak vhodný k pobytu v kotci. Pokud se psovi budete důkladně věnovat, zvládne trávit i pár hodin sám, přesto je spíše doporučován k lidem, kteří mají možnost s ním trávit co nejvíce času. Péče o srst psa není příliš náročná, stačí ho občas vykartáčovat. V období línání psa počítejte s chlupy i tam, kde byste je nečekali, je tak třeba krapet zintenzivnit vyčesávání.
Norský lundehund v bodech
Velikost:
- Kohoutková výška psa se pohybuje v rozmezí 35-38 cm, u fen mezi 32-35 cm.
- Hmotnost psa se pohybuje okolo 7 kg, u feny okolo 6 kg.
Srst:
- Hrubá a hustá, je doplněná měkkou podsadou.
Zbarvení:
- Zbarvení obsahuje vždy bílou s odstíny od červené k béžové nebo obsahuje bílou s tmavými znaky.
Jak dlouho žije:
- Norský lundehund se dožívá 12-14 let.
Odkud pochází:
- Norsko
Ke komu je vhodný:
- Norský lundehund patří mezi menší aktivní tvory, s kterými se rozhodně nebudete nudit. Má energii na rozdávání, potřebuje tak důkladně unavit. Je vhodný na různorodé sportovní aktivity, bavit ho budou třeba dlouhé procházky nebo k různým sportům typu agility a flyball.
- Je i velmi chytrý a učenlivý, ale dokáže být i velmi tvrdohlavý. Zároveň je i citlivý a špatně snáší křik. Nejlépe tak bude vycházet s člověkem se špetkou přirozené autority, kterého tak bude poslouchat i bez zbytečného křiku.
- Svého člověka miluje z celého srdce a často na něm bývá až závislý. Je tak perfektní pro člověka, který má možnost s ním trávit velkou část dne. Pes může trpět separační úzkostí, se správným výcvikem si ovšem na pár hodinový samostatný pobyt doma zvykne. Není ovšem právě z důvodu jeho navázanosti na člověka vhodnou volbou k celoročnímu pobytu venku nebo dokonce do kotce.
- Bývá doporučován jako rodinný pes, ovšem spíše k trochu odrostlejším dětem, a ne těm nejmenším drobečkům. Se staršími dětmi rád dovádí a vymýšlí lumpárny, ovšem z těch nejmenších dětí bývá díky své citlivé povaze poněkud nervózní, především pokud jsou vaše děti velmi aktivní a rády výskají.
Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com