Opičí pinč je věrný pes, ale umí i pořádně žárlit

Opičí pinč má nezaměnitelný vzhled, rozhodně ho na ulici nepřehlédnete, a určitě si ho nespletete s jiným plemenem. Tito černí diblíci jsou odvážní a energičtí. I když jde o menší psy, jsou neohrožení a zpravidla jde o dobré hlídače. Když se mu něco nezdá, upozorní na to štěkotem. Svému majiteli je ovšem velmi věrný a miluje ho z celého srdce.

Jde o oblíbeného rodinného psa, s dětmi zpravidla vychází velmi dobře. Je ovšem doporučován spíše do rodin s většími dětmi, které již vědí, jak se k psovi správně chovat. Opičí pinč totiž není příliš trpělivý a časté „pošťuchování“ těch nejmenších děti nesnáší nejlépe a když je pošťuchování z jeho pohledu příliš, může se ohnat. Sice jde o relativně odolného psa a ocení zahradu, přesto nejde o psa určeného k celoročnímu pobytu venku. Je to společenský pejsek, který velmi rád tráví čas se svou rodinou. Není náročný na péči, přesto jde u nás spíše o vzácnější psí plemeno.

Důvody, proč si pořídit opičího pinče

• Menší skladný pejsek, který se snadno vejde do městského bytu.

• Občas zvládne delší procházku, přesto je nenáročný na pohyb. Většinou mu stačí pár kratších procházek po okolí a občasné dovádění na zahradě.

• Je vhodný i k důsledným začátečníkům, alespoň základní poslušnost zvládne velmi snadno.

• Svou rodinu má velmi rád a tráví s ní ideálně co nejvíce času.

• Miluje drbání a mazlení a svému majiteli je věrný až za hrob.

• Je ideální volbou i do rodiny s dětmi, ale těmi staršími, které již vědí, jak se správně chovat k psovi. Pokud nebudou děti pinče příliš pošťuchovat, ale hrát si s ním dle psích pravidel, pak jim bude nadšeně asistovat při různých lumpárnách.

• Na ulici s ním snadno vzbudíte pozornost, a to díky jeho netradičnímu vzhledu a faktu, že v České republice jde stále o vzácnější plemeno, které málo kdo zná.

Důvody, proč si NEpořídit opičího pinče

• Jeho věrnost může být do jisté míry i obtěžující, dokáže totiž být až žárlivý.

• Péče o srst sice není náročná, přesto je třeba pamatovat na pravidelné trimování (zhruba 2x ročně). Větší péči je třeba věnovat srsti v obličeji, především kolem očí. Přerostlé chloupky totiž oči dráždí.

• Není vhodný k malým dětem, zpravidla nemá náladu na jejich časté „pošťuchování“ a pokud mu dojde trpělivost, pak nemá problém se ohnat.

• Ocení možnost vyblbnutí na zahrádce, ale určitě nejde o psa vhodného k celoročnímu pobytu venku. Pokud toužíte o odolném venkovním psovi, raději se poohlédněte jinde.

• Původně byl určen k lovu hlodavců v domácnosti a ve stájích. Dodnes v něm tento pud dřímá. Není tedy ideální volbou do domácnosti, v které nadšeně chovají křečky, morčata a další hlodavce, velmi snadno tato zvířátka mohou přijít k úhoně.

• Je třeba být důsledný při socializaci s neznámými situacemi, jinak z něj v dospělosti může být menší hysterka.

Historie opičího pinče

Počátky opičího pinče sahají až do 17. století. Důvod vzniku plemene je stejný jako u mnohých malých teriérů. Byl chován především z důvodu lovu krys, myší a potkanů, a to nejen v domácnostech, ale i stájích. Chov tohoto netradičně vypadajícího pejska začal v Německu, jeho neohroženost v boji proti hlodavcům se brzy roznesla po zbytku Evropy a postupně se tak dostal ze země svého původu do světa. Jak přesně plemeno vzniklo není 100% jisté, mezi jejich předky pravděpodobně patří mopsíci nebo němečtí pinčové. Sám opičí pinč dal pak základ několika dalším plemenům, například bruselskému grifonkovi nebo malému knírači. Jeho netradiční vzhled upoutal v minulosti vyšší společenské vrstvy, které ho začaly chovat jako společenského pejska. Tuto roli plní dodnes, je chován především jako společenský a rodinný pes.

Povaha opičího pinče

Opičí pinč je zvědavý a milující pejsek, který je neustále ve střehu. Jde o pejska, který miluje mazlení a svému majiteli je věrný až za roh. Na svého pána může být až žárlivý, velmi nerad se o něj dělí. I když jde o menšího psa, je velmi dobrý hlídač. Jiná, většinou stejně velká či větší zvířata bez větších potíží respektuje, pro menší zvířata může být hrozbou – přeci jen má v genech lovce zaměřené na hlodavce. S dětmi se snadno skamarádí a rád s nimi dovádí, ale je vhodnější spíše k starším dětem, které již vědí, jak se k psovi správně chovat. Na ty nejmenší děti není většinou moc zvědavý a nemá s nimi moc trpělivost a těm nejmenším dětem těžko vysvětlíte, že nemají psa neustále pošťuchovat. Pinčovi zpravidla s větším pošťuchováním velmi brzy dojde trpělivost a nemá problém se ohnat.

Opičí pinč, pod správným vedením, je příjemný společník, je ovšem třeba nepodcenit socializaci. Jinak bývá vznětlivý a soužití s ním pak není vůbec jednoduché. Je třeba ho zvykat od štěněte na běžné situaci, s kterými se bude setkávat, na různorodá prostředí a cizí lidi. Pak se pinč naučí reagovat adekvátně situaci a bude z něj přátelský pejsek.

Vzhled opičího pinče

Opičí pinč je kompaktní menší pejsek s kvadratickou stavbou těla, jehož obličej připomíná opici. Má kulatou hlavu s klenutým čelem. Kulaté oči mají tmavou barvu. Uši jsou vysoko nasazené a jsou klopeny dopředu. Kratší krk plynule přechází v rovný hřbet. Hrudník je středně široký a po stranách zploštělý. Ocas je nesen nad hřbetní linií a je šavlovitě prohnutý. Srst je černá, s hustou podsadou a hrubou krycí srstí. Typický opičí vzhled dodává psovi výrazná bradka a ježatá srst. Kohoutková výška plemen se pohybuje mezi 25-30 cm, váha pak mezi 4-6 kg.

Ke komu je opičí pinč vhodný

Opičí pinč je chytrý pejsek, který se rád a rychle učí, je často doporučován i začínajícím či méně zkušeným chovatelům. Minimálně základní poslušnost zvládne levou zadní, ale třeba být velmi důsledný. Dnes jde především o společenského pejska, který není náročný na pohyb. Občas zvládne a ocení delší procházku, ale určitě ji nevyžaduje denně. Zpravidla mu stačí pár kratších procházek po okolí nebo možnost vyřádit se na zahradě. Srst je třeba pravidelně trimovat, ale většinou stačí 1-2x za rok. Zvýšenou péči je třeba věnovat srsti na obličeji, kterou je třeba pravidelně pročesávat. Měli by se také odstraňovat chloupky z očních koutků, jinak bude docházet k dráždění očí. Je také třeba pravidelně kontrolovat uši, pinčové totiž relativně často trpí na infekce.

Opičí pinč v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemen se pohybuje mezi 25-30 cm.

• Hmotnost se pohybuje mezi 4-6 kg.

Srst:

• Hrubá krycí srst s hustou podsadou.

Zbarvení:

• Černé

Jak dlouho žije:

• Opičí pinč se dožívá 12 až 14 let. 

Odkud pochází:

• Německo

Pro koho se hodí:

• Jde o pejska vhodného do městského bytu, především díky jeho velikosti a nenáročnosti na pohyb.

• Občas zvládne a ocení delší procházku, ale určitě na ní netrvá. S tímto pejskem v klidu můžete korzovat po městském parku.

• Jde o inteligentní plemeno, které zvládne začátečník a méně zkušený chovatel. Jen je třeba být při výcviku důsledný a od štěněte socializovat psa s různými situacemi, aby v dospělosti nebyl zbytečně protivný v méně obvyklých situacích.

• Rád dovádí s dětmi, ale ideálně s těmi staršími, které již chápu, jak se správně chovat k pejskovi. Pošťuchování malých dětí, které ještě nechápu co a jak, zpravidla nesnáší moc dobře. Snadno mu dojde trpělivost a může se ohnat.

• Není náročný na péči, srst stačí zhruba 2x ročně trimovat a občas vyčesat. Větší péči je třeba věnovat srsti v obličeji, především je třeba občas zastřihnout srst kolem očí, aby mu přerostlé chloupky nedráždili oči.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva