Norfolský teriér se hodí k dětem i seniorům

Norfolský, neboli norfolk teriér, je malý, energický společník vhodný k dětem, osamělým seniorům nebo do aktivní rodiny. Je velmi podobný norvičskému teriérovi, a není proto divu, že mnoho lidí tato plemena zaměňuje. Jejich podoba není náhodná, mají totiž společné předky a v minulosti byla tato plemena považována za jedno. Dnes jde o aktivního společníka, který miluje svou rodinu.

Norfolský teriér byl v minulosti využíván především k lovu krys a dalších hlodavců. Dnes je to především energický pejsek, který vyžaduje častou společnost svého člověka a dlouhé procházky. Svou rodinu miluje z celého srdce a nadšeně ji chrání. Zároveň je citlivý a oproti jiným teriérům špatně snáší tvrdší zacházení nebo křik.

Důvody, proč si pořídit norfolského teriéra

• Jde o přátelské a společenské psí plemeno, které se rádo zapojuje do rodinného života.
• Je to menší, ale velmi aktivní pejsek. Pokud toužíte po skladném a aktivním parťákovi, bude norfolk teriér tím pravým. Snadno se vejde i do menšího bytu, nebo ho snadno sbalíte do přepravky či tašky na cesty.
• Norfolský teriér je chytrý pes, který se snadno a rád učí. Minimálně základní poslušnost zvládne levou zadní a nedělají mu problémy ani různé „cirkusové“ kousky.
• I když jde o menšího přátelského psa, je dobrým hlídačem. Pokud se v okolí domu či bytu děje něco podezřelého, většinou na to upozorní štěkotem.
• Kratší, hrubší srst je nespornou výhodou. Psa stačí pravidelně pročesávat, především v době línání, a jiná zvláštní péče o srst není nutná. Pokud tedy nepatříte mezi fanoušky dlouhého krášlení psa, pak je pro vás toto plemeno ideální volbou.
• I když jde o menšího psa, je to pořád teriér, tedy pes plný energie. S pouhým oběhnutím domu si nevystačí. Alespoň jedna delší procházka denně nebo věnování se nějaké sportovní aktivitě je u tohoto pejska nutností.
• Norfolský teriér je rodinný pes se vším všudy. Děti má velmi rád a rád s nimi dovádí.
• Jde o dlouhověké plemeno. Svou roli v tom hraje jeho menší velikost a skutečnost, že jde o zdravější plemeno.
• Hrubší srst s hustou podsadou psa velmi dobře chrání před nepříznivým počasím. Pokud sami rádi vyrážíte na dlouhé procházky přírodou i během podzimního a zimního období, bude vám norfolk rád dělat společnost.

Důvody, proč si NEpořídit norfolk teriéra

• Je to pes plný energie, takže i když jde o menšího psa, není jednoduché ho unavit. Pokud toužíte spíše po městském pejskovi, kterému bude stačit procházka v nejbližším parku, raději se poohlédněte jinde.
• Je to teriér každým coulem, a proto má silné sklony k samostatnosti. Nevyhýbají se mu ani záchvaty tvrdohlavosti. I když je inteligentní, není jednoduché ho cvičit. Proto je doporučován lidem s alespoň trochou zkušeností s teriéří povahou. Při cvičení tohoto psa je potřeba obrnit se trpělivostí a být důsledný, pak budete mít doma pohodového parťáka.
• Dalším typickým teriéřím rysem je štěkot. Je proto dobré od štěněte pracovat na povelu typu „ticho“, abyste předešli případným problémům se sousedy.
• Vůči své rodině je velmi přátelský, ale s cizími lidmi a zvířaty může bez řádné socializace mít problémy. Je potřeba psa od štěněte socializovat, pokud chcete do budoucna předejít problémům při každém venčení.
• Pevné vedení a konzistentní pravidla jsou u tohoto psa nutností. U budoucího majitele se hodí i alespoň špetka přirozené autority. I když jde o menšího psa, není to plemeno pro každého.
• Norfolského teriéra je potřeba unavit psychicky i fyzicky. Pokud se totiž začne nudit, má tendenci k destruktivnímu chování.
• I když jde o zdravější plemeno, někteří jedinci trpí na problémy s očima nebo klouby. Je potřeba si pečlivě vybírat vhodnou chovnou stanici, která provádí všechny potřebné testy obou rodičů, abyste zvýšili šanci, že nebudete na veterině jako doma.
• Především v době línání je potřeba psa pravidelně kartáčovat. Jiná zvláštní péče o srst není nutná.
• Toto psí plemeno snáší o něco lépe chladné a deštivé počasí než vysoké teploty. Přesto jde o menšího psa s krátkou srstí, takže pokud panují extrémní mrazy, je doporučeno psa chránit oblečkem. Při vysokých teplotách je vhodné vyrážet za sportem spíše ráno a během dne dopřát psovi dostatek vody.

Historie norfolského teriéra

Předci norfolského teriéra byli chováni již ve středověké Anglii, a to zejména v hrabství Norfolk. V minulosti byli tito psi využíváni především k lovu lišek a hubení hlodavců. Současná podoba a povaha tohoto psa se začala formovat od roku 1930. V té době se zjistilo, že křížením psů s různě postavenými oušky vznikají jedinci, jejichž ušní boltec je napůl vztyčený a napůl převislý. Zpočátku bylo postavení uší jediným způsobem, jak od sebe rozeznat norfolského a norvičského teriéra. Od roku 1957 bylo rozhodnuto, že chov norfolského a norvičského teriéra bude rozdělen a v chovu obou plemen se bude pokračovat samostatně.

Zpočátku s tímto rozdělením nesouhlasil anglický Kennel Club a změnu neumožnil. Až v roce 1964 bylo rozdělení plemen v Anglii oficiálně schváleno. S rozdělením nicméně nadále nesouhlasily kynologické organizace v Americe a Kanadě. Díky dřívějšímu rozdělení těchto psích ras v Anglii postupně došlo k výraznějším odchylkám ve vzhledu a částečně i v povaze. Pod vlivem těchto změn byla v roce 1977 v Kanadě i Americe tato plemena oficiálně rozdělena.

Povaha norfolského teriéra

Norfolský teriér patří mezi klidnější a mírnější teriéry. I tak jde o energického psa, který potřebuje se dostatečně unavit. Je to citlivější pejsek, který hůře snáší křik a drsnější zacházení. Je doporučován do rodin s dětmi. Stále je to ovšem teriér, který nemá problém se ozvat, pokud se mu něco nelíbí. Je tak doporučován spíše ke starším dětem, které již vědí, jak se správně k psovi chovat. S těmi nejmenšími dětmi občas nemá trpělivost. Svou rodinu velmi miluje a , když jde do tuhého, dokáže ji bránit. Je rád své rodině nablízku, a v kombinaci s krátkou srstí je tak ideálním plemenem do bytu. Pokud chcete psa chovat s dalšími zvířaty v jedné domácnosti, je potřeba psa zvykat ideálně od štěněte.

Tato psí rasa má stále silný lovecký instinkt. Pokud není zvyklá na další zvířátka, mohou být především menší zvířata, jako jsou králíčci či morčata, v ohrožení. Při venčení v přírodě je potřeba mít psa pod kontrolou, ideálně na vodítku nebo alespoň na stopovačce. Jinak je velká šance, že vám pejsek uteče za první potenciální kořistí. Norfolk je chytrý a rád sleduje okolí. Je to dobrý hlídač a na vše, co se mu nezdá, štěká. Pokud bydlíte v bytovém domě s větším množstvím sousedů, je potřeba dostat včas psí štěkání pod kontrolu.

Vzhled norfolského teriéra

Norfolk teriér patří mezi nejmenší teriéry. Má menší, kompaktnější tělo s nízkými nožkami. Na mírně zakulacené hlavě nalezneme široce postavené uši. Tmavě hnědé nebo černé oči jsou oválné a hluboko uložené. Středně velké uši mají tvar písmene V. Špičky mírně zaoblených uší lehce padají dopředu a přiléhají k lícím. Silný krk je středně dlouhý. Na krátký hřbet navazuje hrudník s dobře klenutými žebry. Středně dlouhý ocas je rovný. Srst je tvrdší, drátovitá a rovná. Na krku bývá srst o něco hrubší a delší, na hlavě a uších je naopak kratší a o něco měkčí. Mezi tradiční zbarvení patří všechny odstíny červené, černé s pálením, pšeničné nebo tzv. „grizzly“. Občas se objevují bílé znaky, které jsou přípustné, ovšem nejsou žádoucí. Kohoutková výška plemene se pohybuje okolo 25 cm. Váha plemene se pohybuje mezi 5 a 6 kg.

Ke komu je norfolský teriér vhodný

Norfolský teriér je vhodnou volbou pro aktivní lidi, kteří touží po menším, energickém společníkovi. Miluje dlouhé procházky a hodí se i k různým sportům. Svého člověka miluje z celého srdce. Je ideální do rodiny s dětmi nebo k osamělým lidem, kterým bude rád dělat společnost a které vytáhne ven. Jeho výchova není jednoduchá, i když jde o chytrého psa. Je neposedný a tvrdohlavý, a proto je při výcviku potřeba být důsledný a trpělivý. Není však vhodné být na psa příliš ostrý a drsný, protože je poměrně citlivý. Jeho srst je potřeba zhruba dvakrát ročně trimovat a během línání pročesat, jinak nevyžaduje zvláštní péči.

Norfolk teriér v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje okolo 25 cm.
• Váha plemene se pohybuje mezi 5-6 kg.

Srst:

• Srst je tvrdší, drátovitá a rovná. Na krku bývá srst o něco hrubší a delší, na hlavě a uších je naopak kratší a o něco měkčí.

Zbarvení:

• Všechny odstíny červené, černé s pálením, pšeničné nebo tzv. „grizzly“. Občas se objevují bílé znaky, které jsou přípustné, ovšem nejsou žádoucí.

Jak dlouho žije:

• Norfolský teriér se dožívá 12 až 15 let. 

Odkud pochází:

• Anglie

Ke komu je vhodný:

• Norfolský teriér je malý, energický pejsek, se kterým se určitě nebudete nudit. Jako řada dalších teriérů je velmi aktivní, vyžaduje alespoň jednu delší procházku denně a nepohrdne ani nějakým psím sportem. Je vhodný například na dog-trekking nebo k doprovodu při jízdě na kole či na koni.
• Je vhodný i do menšího bytu, a to díky své menší velikosti a krátké srsti.
• Jako mnoho teriérů má tendenci často štěkat, proto je dobré mít tolerantní sousedy a pracovat na povelu typu „ticho“.
• Dokáže být tvrdohlavý a rád se rozhoduje samostatně. I když jde o chytrého psa, jeho výcvik díky zmíněným vlastnostem není jednoduchý. Je proto doporučován spíše zkušenějším chovatelům, kteří si lépe poradí se záludnostmi teriérské povahy. Při výcviku je dobré být důsledný a trpělivý. Zároveň je vhodné používat pozitivní přístup k výcviku, protože tento pes je citlivý a hrubší zacházení špatně snáší.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com