Kanadský eskymácký pes je ideální parťák na hory

Kanadský eskymácký pes, neboli Canadian Eskimo Dog, je pracovní pes původem z Kanady. Jde o poměrně vzácné psí plemeno, dokonce v roce 2008 bylo zapsáno pouze přibližně 300 chovných jedinců. Dokáže se přizpůsobit i velmi drsným přírodním podmínkám v okolí polárního kruhu. V zemi svého původu se dodnes často využívá k tažení saní a jako aktivní společník.

Kanadský eskymácký pes, občas nazývaný i kanadský husky, je energické plemeno, které potřebuje velkou dávku pohybu. Nejde tedy o plemeno pro lenochy. Zároveň je velmi loajální, odvážný, ostražitý a inteligentní. S tímto psem se určitě nudit nebudete, protože má velmi silný lovecký pud, se kterým je potřeba při běžném fungování počítat. Jde o smečkové plemeno, kterému bude dobře v přítomnosti dalších psů v jedné domácnosti.

Důvody, proč si pořídit kanadského eskymáckého psa

• Jde o velmi odolného psa vůči nepříznivému počasí. Díky svému arktickému původu mu nečiní potíže ani ty největší mrazy. Je tak vhodnou volbou například na hory.
• Je vytrvalý, silný a pracovitý. Byl vyšlechtěn k tahání těžkých břemen na dlouhé vzdálenosti. Pokud vás zajímají psí spřežení nebo se rádi touláte po horách, bude pro vás kanadský eskymácký pes tou správnou volbou.
• Toto psí plemeno je inteligentní, rád se učí a rád spolupracuje. Jeho výcvik nebývá náročný, ale i tak je vhodný spíše pro zkušenější chovatele, a to kvůli jeho sklonům k nezávislosti a samostatnosti. Při výcviku psa je potřeba důslednost a hodí se větší dávka přirozené autority.
• Své rodině je oddaný. S lidmi a celou smečkou si vytváří velmi silné pouto.
• Rozhodně není žádný pecivál. Je tak vhodnou volbou pro aktivní rodinu. Kromě psího spřežení ho můžete využít i k toulkám na běžkách nebo na dogtrekking. Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv aktivitu, kanadský eskymácký pes vám bude věrným společníkem.
• Má krásnou srst, která mu dodává na majestátnosti. Jeho hustá srst v různých barevných variantách mu dodává na atraktivitě.

Důvody, proč si NEpořídit kanadského eskymáckého psa

• Pohyb, pohyb a zase pohyb. Jde opravdu o velmi energického psa, který potřebuje dostatek fyzické aktivity. Pokud nemáte možnost se tomuto plemeni věnovat několik hodin denně, raději se poohlédněte jinde. Pokud nebude eskymácký pes dostatečně unavený, může mít destruktivní
• sklony, i když má k dispozici zahradu.
  Jde o společenského psa, který vyžaduje interakci se svou rodinou. Pokud jste velkou část dne mimo domov, bude pes psychicky trpět. Může pak trpět separační úzkostí a mít opět destruktivní sklony.
• Chundelatá srst psa vybízí k pohlazení a chrání ho i před velmi špatným počasím, ale není jednoduchá na péči. Vyžaduje pravidelné vyčesávání, především v době línání. Jinak se bude díky husté podsadě zacuchávat a tvořit dredy.
• Jde o psa se sklony k dominanci a nezávislosti. Je to smečkové zvíře, které, pokud je zvyklé na další psy od štěněte, nemívá s těmi ze stejné smečky potíže. Může ovšem mít tendenci přebírat velení v domácnosti. Při výcviku je potřeba dodržovat nastavené mantinely a být trpělivý. Vhod přijde i přirozená autorita majitele.
• Právě díky jeho sklonům k dominanci, především vůči cizím lidem i psům, je potřeba nepodcenit socializaci, a to již od raného štěněcího věku. Pokud není socializace správně provedena, může být pes při kontaktu s čímkoliv neznámým buď extrémně plachý, nebo ze strachu i lehce agresivní.
• I když jde o zdravější plemeno, mohou se objevit občasné zdravotní problémy. Většina chovatelů je ovšem již zvyklá dělat oběma rodičům zdravotní testy.
• Jde o vzácné plemeno, takže sehnat štěně může být docela oříšek. Pokud budete mít štěstí a štěně seženete, počítejte s tím, že si budete muset sáhnout hluboko do kapsy.

Historie kanadského eskymáckého psa

Kanadský eskymácký pes patří mezi nejstarší severoamerická plemena. Po Arktidě běhali předci tohoto plemene před zhruba 4 000 lety. Podle legend bylo plemeno vyšlechtěno na mytickém ostrově Thule. Podle genetických testů je jejich původ prostší – jde o blízké příbuzné grónských psů, jejichž původem je tak patrně právě Grónsko. Inuité používají toto plemeno po staletí. Jejich kultura ovšem psy považuje za pouhý nástroj lidí. Především v minulosti pro Inuity nebyl pes klasickým společníkem, jakým je pes v evropské kultuře. Inuité používali psy například k lovu medvědů, ale i k tahání saní, buď s lidskou posádkou, nebo plných různého zboží. Psi byli chováni i pro jejich hustý kožich, který byl velmi hřejivý. Čas od času bylo plemeno kříženo s vlky, a to proto, aby se „osvěžila krev“. Psi pak byli vytrvalejší, rychlejší a zlepšily se jejich lovecké dovednosti.

Dnes se plemeno využívá k rekreačnímu lovu medvědů v Kanadě a občas k přepravě osob či zboží. Moderní technologie v podobě moderních zbraní a sněžných skútrů odsouvají psy na druhou kolej. V současnosti jde o poměrně vzácné plemeno, jehož počet se standardně pohybuje okolo 300 jedinců po celém světě. Na přelomu 19. a 20. století byly poměrně běžné expedice za polární kruh a poptávka po tomto plemeni a dalších podobných psech byla poměrně vysoká. Počet jedinců tohoto plemene byl před více než sto lety odhadován na 20 000. Ve druhé polovině 20. století zájem o toto netradiční plemeno začal upadat, a dokonce již v roce 1959 bylo plemeno vyškrtnuto z registru American Kennel Clubu (AKC) a Canadian Kennel Clubu (CKC).

V roce 1970 se organizace EDRF (Eskimo Dog Research Foundation) ve spolupráci s Brianem Ladoonem začala snažit o zvýšení populace kanadských eskymáckých psů. EDRF byla financována z velké části kanadskou vládou a také místním Kennel Clubem. Díky získaným financím bylo od Inuitů z Baffinova ostrova zakoupeno okolo 20 psů a byl zahájen oficiální chov. Počet jedinců se ovšem nijak razantně nezvyšoval a čím méně se plemeno využívalo prakticky, například jako dopravní prostředek, tím hůře dopadaly snahy udržet plemeno při životě. Plemeno dnes sice stále existuje, ale jak již bylo zmíněno, chovných jedinců je opravdu pomálu.

Povaha kanadského eskymáckého psa

Povahu kanadského eskymáckého psa ovlivňuje ve velké míře jeho původní využití. Jde o loajálního, vytrvalého, houževnatého, ostražitého a chytrého psa. Bývá ale i něžný a přítulný. Se svým člověkem si vytváří velmi silné pouto. Jde o psa jednoho pána, který se zpravidla váže na jednoho člověka. Proto nebývá doporučován do větší rodiny. Tito psi se velmi často využívali a dodnes využívají k tahu saní. Při delších cestách si museli tito psi často shánět potravu sami, a proto se u nich vyvinul lovecký pud, který je u většiny jedinců tohoto plemene stále poměrně silný. Při toulkách přírodou je tak vhodné mít psa pod kontrolou a ideálně ho zajistit alespoň stopovačkou. Jistou nevýhodou plemene může být jeho větší uštěkanost, a proto je výhodou dům na samotě nebo tolerantní sousedi. Kanadský eskymácký pes je smečkové zvíře, a proto mu bývá dobře ve společnosti většího počtu psů.

Vzhled kanadského eskymáckého psa

Kanadský eskymácký pes je středně velký, urostlý a atletický pes. Standard plemene přímo uvádí, že pes má mít „impozantní vzhled“. Jeho robustnější a stabilní stavba těla ho předurčuje především k vytrvalosti, nikoliv k rychlosti. Je blízkým příbuzným špiců, což lze odvodit i z jeho podoby. Typický vzhled mu dodávají vztyčené trojúhelníkové uši a stočený huňatý ocas. Polární badatelé během 19. století dospěli k názoru, že byl pes křížen s americkými arktickými vlky, a to s ohledem na podobný vzhled těchto psů a zmíněných vlků. Genetické testy ovšem tuto domněnku nepotvrdily. Srst je velmi hustá a pevná, disponuje i hustou jemnou podsadou, která psa perfektně izoluje i od velmi intenzivního mrazu. Samci mívají výraznou hřívu kolem krku, která psům opticky dodává na velikosti. Zbarvení může být jakékoliv, objevují se jak psi s kresbou, tak i jednobarevní jedinci. Kohoutková výška psů se pohybuje okolo 70 cm a váha okolo 40 kg. Kohoutková výška fen se pohybuje okolo 60 cm a váha okolo 30 kg.

Ke komu je kanadský eskymácký pes vhodný

Kanadský eskymácký pes vypadá jako roztomilý plyšák, ale není to pes pro každého. Kromě toho, že má nekonečné množství energie, není ho jednoduché cvičit. Je potřeba být při výcviku trpělivý a důsledný, a o něco snadněji si s ním poradí zkušenější kynolog. Jde nicméně o chytré psy, s nimiž je práce o něco jednodušší než s řadou dalších psů patřících mezi špice. Co se pohybu týče, běžné procházky mu zpravidla nestačí. Je dobré ho pořádně zapřáhnout, a to doslova. Je vhodnou volbou pro mushing nebo jiné fyzicky náročné sporty. Mushing lze doplnit například agility, dogdancingem nebo flyballem.

Lépe toto plemeno snáší chladné počasí, teplé počasí mu nedělá dobře. V krajním případě mu hrozí i úžeh, a to především v situaci, kdy byste s ním vyrazili na běžnou procházku rozpáleným městem. V českém prostředí je vhodnou volbou někam na hory nebo obecně do přírody, zejména do lesů. Velkoměsto mu nebude vyhovovat nejen kvůli vyšším teplotám, ale i kvůli rušnému prostředí. Jeho srst vyžaduje občasné vyčesání, ale oproti jiným severským psům s hustým kožichem je péče o ni přeci jen méně náročná. Srst stačí vyčesat jednou či dvakrát týdně, v období línání o něco častěji.

Kanadský eskymácký pes v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška psů se pohybuje okolo 70 cm a váha se pohybuje okolo 40 kg.
• Kohoutková výška fen se pohybuje okolo 60 cm a váha okolo 30 kg.

Srst:

• Delší krycí a hrubší srst, pod ní hustá a jemná podsada.

Zbarvení:

• Jakékoliv. Může být pes s kresbou, ale často se objevují i jednobarevní psi.

Jak dlouho žije:

• Kanadský eskymácký pes se dožívá 12 až 15 let. 

Odkud pochází:

• Kanada

Ke komu je vhodný:

• Jde o energického psa, kterému občasná procházka opravdu stačit nebude. Je tak vhodnou volbou především pro aktivní lidi, které zajímá mushing. Není nutné se mushingu či jiné formě tahu věnovat se psem závodně, ale určitě je potřeba věnovat se mu intenzivně.
• Je ideální pro hory, samotu v lese nebo vesnici obklopenou přírodou. Chladné počasí přímo miluje, z vedra naopak může mít i úžeh. Především v létě mu tak rozpálené město určitě nebude dělat dobře.
• Má velmi hustou srst, která ho chrání i před silnějšími mrazy. O srst je potřeba pečovat, tedy ji pravidelně rozčesávat. Zpravidla stačí rozčesání jednou či dvakrát týdně, během línání je potřeba rozčesávání o něco zintenzivnit, jinak se srst bude cuchat.
• Je to pes jednoho pána, kterého miluje z celého srdce a je mu plně oddaný.
• I když jde o chytrého psa, výcvik nemusí být příliš jednoduchý. Je vhodnější pro chovatele, kteří mají špetku zkušeností.
• Je to smečkové zvíře, kterému bude nejlépe mezi dalšími psy.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com