
Jihoruský ovčák budí respekt již svým vzhledem
Jihoruský ovčák budí respekt již svým vzhledem. Tento větší a velmi chlupatý pes je skvělý a odvážný ochránce, dokáže ohlídat nejen stádo, ale i své teriotirum a rodinu.
Chlupatý obřík je známý svou odvahou a potřebou chránit. I když je velmi inteligentní a nebývá problém ho cvičit, bývá doporučován spíše zkušenějšímu chovateli, který mu od začátku nastaví pevné mantinely. Zároveň se neobejde bez důkladné socializace, pokud s ním chcete občas vyrážet „mezi lidi“.
Důvody, proč si pořídit jihoruského ovčáka
- Silné hlídací a ochranářské instinkty jsou nedílnou součástí povahy tohoto plemene. Je přirozeně nedůvěřivý vůči cizím lidem a patří mezi skvělé hlídače, kterým neproklouzne ani myška.
- Bývá doporučován na venkov nebo do hor. Díky dlouhé a husté srsti je velmi odolný vůči nepříznivému počasí. Zároveň jeho velikost ho tak trochu předurčuje k životu na velkém prostoru.
- Patří mezi zdravá plemena. S dobrou péčí a s trochou štěstí se dožije vyššího věku a na veterinu budete chodit pouze na očkování.
- I když je k cizím lidem odtažitý, svou rodinu miluje z celého srdce a vytváří si k ní silné pouto. Svým lidem je věrný a bude je chránit v případě nebezpečí. Pokud je zvyklý od štěněte a je dobře socializovaný, pak bude nadšený i z dětí, které bude brát jako členy „smečky“, kterou má chránit.
- Je velmi inteligentní a učenlivý, přesto výcvik psa může být poměrně komplikovaný, především pro začátečníka. Tato psí rasa bývá doporučována spíše pokročilejším chovatelům se špetkou přirozené autority, kteří psovi nastaví mantinely a budou je i dodržovat. Se správným přístupem tento pes zvládne nejen základní poslušnost, ale i náročnější výcvik.
- Na první pohled zaujme svou krásnou hustou srstí. Ta mu dodává „rozcuchaný“ a majestátní vzhled. Tato srst ho dobře chrání i ve velmi špatném počasí a psovi usnadňuje život i v horském prostředí.
- Byl vyšlechtěn k práci na farmě, konkrétně k ochraně a k pasení stád dobytka. Dodnes má silné pastevecké a ochranné instinkty, lze ho tak i dnes využít k jeho původnímu účelu, tedy k práci s dobytkem.
- Patří mezi aktivní psy, kteří potřebují tak trochu unavit, jinak budou vymýšlet z nudy lumpárny. Je tak vhodný k aktivním lidem, kteří mu dopřejí dostatek pohybu. Přesto není až tak náročný na různorodé aktivity jako například border kolie. Pokud mu dopřejete občasnou delší procházku a nějakou práci v podobě ochrany rozlehlého pozemku, bude spokojený.
Důvody, proč si NEpořídit jihoruského ovčáka
- Jihoruský ovčák patří mezi nezávislá plemena, je zvyklý rozhodovat se podle sebe. Může být i velmi tvrdohlavý a dvakrát si rozmyslí, jestli vyslovený pokyn opravdu splní. Tato povahová vlastnost je jeden z důvodů, proč bývá doporučován zkušenějším chovatelům, kteří mu dokáží vládnout pevnou rukou a nastavit již od štěněte jasná pravidla. Velmi s výchovou tohoto plemene pomůže i větší špetka přirozené autority.
- Má silné obranářské instinkty a z cizích lidí nebývá příliš nadšený, což může vést k řadě potíží, především pokud se hodláte pohybovat mezi lidmi i s tímto psem, případně pokud k vám často chodí návštěvy. Psa je proto potřeba od štěněte důsledně socializovat a zvykat ho na různorodé situace a na cizí lidi. Jinak může být příliš ostražitý a plachý, v krajním případě může být vůči cizím lidem a psům i agresivní. Při socializaci je třeba být důsledný a trpělivý.
- Silný ochranářský instinkt z nich činí skvělé obránce, ale může jim i krapet komplikovat život. Především pokud bydlíte v rušném sousedství nebo k vám chodí velké množství návštěv. Psa je třeba socializovat nejen vůči cizím lidem a zvířatům, ale i je třeba ho zvykat na různorodé situace, aby se nestalo, že bude reagovat přehnaně.
- Jde o většího psa, z malého městského bytu tak nebude nadšený. Nejšťastnější bývá v domku s velkou zahradou, kde se může vydovádět a možnost rozvinout svůj hlídací instinkt. Prostornější městský byt zvládne za předpokladu, že se mu budete dostatečně věnovat a budete s ním chodit každý den na dlouhé procházky či různorodé tréninky.
- Hustá delší srst mu dodává vzhled roztomilého medvěda, je třeba ale myslet na to, že potřebuje také pravidelnou péči, pokud doma nechcete mít zašmodrchanou špinavou kouli. Především v době línání je třeba psa pravidelně pročesávat a zároveň se smířit s tím, že chlupy budou úplně všude.
- Bývá doporučován zkušenějším chovatelům, kteří mají zkušenost s výcvikem tvrdohlavých psů s ochranářskou povahou. Pes má navrch sklony k dominanci, zvládnout takovéhoto psa může být pro začátečníka obtížné.
- Psa je potřeba dostatečně unavit, psychicky i fyzicky, jinak se bude nudit a bude vymýšlet lumpárny. V jeho podání má nuda nejčastěji podobu destrukce všeho, co mu přijde pod čumák.
- Jde o většího psa, na jehož krmení nebo veterinární péči bude potřeba vynaložit nemalé finanční prostředky. Tento pes toho poměrně hodně sežere, vyžaduje a pokud chcete, aby měl zdravé klouby, potřebuje kvalitní krmení (a ve velkém množství). Péče o srst se také může podražit. Je třeba dopředu zvážit své finanční možnosti, zda si opravdu můžete takovéhoto psa pořídit.
Historie jihoruského ovčáka
Historie jihoruského ovčáka je tak trochu opředena tajemstvím, jednotlivé prameny o jeho původu se totiž rozcházejí. Nejpravděpodobnější je, že předchůdci jihoruského ovčáka byli dovezeni do Ruska společně s ovcemi ze Španělska. Původní pastevci dovezení do Ruska nebyli pro tamní pastevce ideální, proto docházelo ke křížení s tamními pasteveckými psy tak, aby nové plemeno (ruský ovčák) získalo na mohutnosti, obratnosti a odolnosti. Cílem bylo také to, aby pes tak trochu připomínal ovci, aby byl v stádě schovaný a případný útočník si ho hned nevšiml.
Časem pes získal srst, která plstnatí, což psovi pomohlo v ochraně proti nepříznivému počasí a proti vlčím zubům. S cíleným chovem se nicméně začalo v roce 1898 na Krymu. Mezi první chovatele patřil ruský baron Friedrich von Falz-Fein, který se právě na Krymu usadil. Baron prosadil moderní podobu této specifické rasy a přejmenoval ji na jihoruský ovčák. V 30. letech 20. století došlo k vytvoření a schválení prvního oficiálního standardu plemene. Kromě ovcí našel tento pes uplatnění i v Ruské armádě jako služební pes. Dodnes je považován tak trochu za rodinný poklad a jeho vývoz mimo území Ruska není příliš podporován.
Povaha jihoruského ovčáka
Jihoruský ovčák patří mezi velmi chytré a odvážné psy, kteří svou práci vykonávají svědomitě. Jsou ale i zvyklí pracovat samostatně a v ochraně rodiny a teritoria jim velmi pomáhá i ostražitost. Navzdory své velikosti jsou jeho reakce rychlé. Jeho ochranářské instinkty jsou velmi silné a svou rodinu a její majetek bude chránit do roztrhání těla. Svou rodinu miluje z celého srdce a neváhá jí chránit i s nasazením vlastního života. K cizím lidem bývá od přírody nedůvěřivý, nebývá tak dobrým nápadem mu vkročit do teritoria bez povolení majitele. I když je velmi chytrý, má sklony k dominanci a je třeba mu pevně nastavit mantinely a trvat na nich.
Pokud mu povolíte, rád a snadno převezeme velení v rodině, což i s ohledem na jeho velikost není dobrým nápadem. Bývá proto doporučován spíše zkušenějším chovatelům, než úplným začátečníkům. Doporučuje se psa dobře a důkladně socializovat s lidmi a zvířaty. Potřebuje se co nejdříve setkat se všemi možnými situacemi, s kterými se běžně bude v životě setkávat. Lépe se mu pak bude rozeznávat, v jaké situaci by měl zasáhnout a kdy má zůstat v klidu. Pokud je zvyklý od štěněte, bude rád i ve společnosti děti, ale ideálně těch starších, které již vědí, jak se k němu správně chovat.
Vzhled jihoruského ovčáka
Jihoruský ovčák je velký pes se střední délkou těla. Má pevné a silné kosti a svaly a zpravidla je u něj výrazný pohlavní dimorfismus – psi jsou výrazně mohutnější a mají větší hlavu než feny. Podlouhlá hlava má klínovitý tvar a zužuje se směrem k nosní houbě. Tlama je kratší než lebka, velká nosní houba je černá (sezóně může zesvětlat, ale vždy bude mít tmavý okraj). Zbarvení mandlově tvarovaných očí bývá tmavě hnědé. Nízko nasazené uši jsou středně velké a mají trojúhelníkovitý tvar a jsou hustě osrstěné. Ocas je středně silný a dosahuje nejméně k hleznům.
Ocas bývá na konci stočený do půlkruhu nebo může být zahnutý. Nesený v klidu visí dolů. Při akci je zvednutý, ale nikdy nad horní linii. U psů je žádoucí hříva, srst je na celém těle bohatá. Nejkratší srst na těle psa dosahuje alespoň 10 cm, je hrubá, silná a mírně zvlněná. Podsada je světlejší než krycí srst, je dlouhá a měkká. Mezi povolené zbarvení patří bílá s nažloutlmi odstíny, bílá, bílá se skvrnami (plavá, šedá, smetanová a celošedá). Mladí jedinci bývají intenzivněji zbarvení, postupně zbarvení lehce zbledne. Kohoutková výška fen dosahuje 62 cm a jejich hmotnost bývá vyšší než 30 kg. Kohoutková výška psů dosahuje 66 cm a hmotnost psů se zpravidla pohybuje v rozmezí 40-50 kg).
Ke komu je jihoruský ovčák vhodný
Jihoruský ovčák je tvrďák každým coulem. Zvládá i velmi špatné počasí a nevadí mu celoroční pobyt venku. Nicméně nebývá doporučován do kotce, potřebuje prostor a mít možnost hlídat rozsáhlé teritorium, což patří do jeho povahové přirozenosti. Potřebuje také častý kontakt se svým pánem, nechávat ho celý den o samotě proto nebývá doporučován. Potřebuje pohyb, pohyb a pohyb. Pokud se nezaměstná u stáda nebo aktivním hlídáním, je potřeba ho zaměstnat jinak, například dlouhými procházkami. Je potřeba se pravidelně věnovat jeho srsti, bez pravidelného vyčesávání srst zplstnatí. Především na jaře a na podzim, když se mění srst, je potřeba jí pořádně pročesat. Péče o srst je u tohoto psa důležitá a je potřeba psa na ní zvykat od štěněte – pokud nebude zvyklý, může mít v dospělosti potřebu se bránit.
Jihoruský ovčák v bodech
Velikost:
- Kohoutková výška fen dosahuje 62 cm a jejich hmotnost bývá vyšší než 30 kg.
- Kohoutková výška psů dosahuje 66 cm a hmotnost psů se zpravidla pohybuje v rozmezí 40-50 kg).
Srst:
- Nejkratší srst na těle psa dosahuje alespoň 10 cm, je hrubá, silná a mírně zvlněná. Podsada je světlejší než krycí srst, je dlouhá a měkká.
Zbarvení:
- Mezi povolené zbarvení patří bílá s nažloutlými odstíny, bílá, bílá se skvrnami (plavá, šedá, smetanová a celošedá).
Jak dlouho žije:
- Jihoruský ovčák se dožívá 12-14 let.
Odkud pochází:
- Rusko
Ke komu je vhodný:
- Jihoruský ovčák patří mezi větší psy, kteří potřebují dostatek prostoru. Je tak doporučován na větší pozemek, na kterém se může do sytosti vydovádět. Je totiž mimo jiné skvělý ochranář, bude tedy svůj pozemek bránit do roztrhání těla.
- Má hustou srst, která he velmi dobře chrání před špatným počasím. Z vedra moc nadšený nebývá, je tak doporučován především na hory nebo někam do přírody.
- Silné hlídací instinkty, samostatnost, dominance, vysoká inteligence a občasná tvrdohlavost, to vše patří mezi hlavní povahové vlastnosti tohoto psa. Bývá tak doporučován k lidem se špetkou přirozené autority a alespoň nějakými zkušenostmi s tímto typem psa, pak si spíše poradí s určitými povahovými specifiky tohoto psího plemene.
- Je třeba ho od štěněte důkladně socializovat a zvykat na různé situace, pak si bez potíží poradí s dětmi a se všemi situacemi, s kterými se během života potká. Je tak doporučován k lidem, kteří mají dostatek motivace a času se psovi velmi důsledně věnovat od štěněte.
- Miluje pohyb a práci, potřebuje zaměstnat jak hlavu, tak i nohy. Pokud se bude nudit, bude vymýšlet lumpárny. Bývá proto doporučován k lidem, kteří mají možnost se mu věnovat a důkladně ho unavit, například dlouhými procházkami nebo náročnějším výcvikem.
Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com