Japonský špic je psí čipera pro aktivní důchodce

Japonský špic je menší chundelatý společenský pejsek, který působí jako elegantní myška na klíček. Má chundelatou středně dlouhou srst a velkou spoustu energie. Je to hravý a veselý čipera vhodný pro aktivní seniory i začátečníky.

Japonský špic sice patří mezi novější plemena, přesto je jeho historie tak trochu záhadou. Možná i pro svůj tajuplný původ jeho popularita vzrůstá. Je to hravý a kamarádský pejsek, který se na svého majitele silně fixuje. Nerad zůstává delší dobu sám, je tak doporučován lidem, kteří mají možnost trávit s ním velkou část dne. Svou rodinu miluje a bývá doporučován i k dalším zvířatům, k cizím lidem ovšem bývá odměřený.

Důvody, proč si pořídit japonského špice

• Společenský, oddaný a milující pes, to je japonský špic. Svou rodinu miluje z celého srdce a nerad je od ní na delší dobu odloučen. Spokojený bude jak u jednotlivce, tak ve velké rodině.
• Ačkoliv má hustou, delší srst, nevyžaduje větší péči. Stačí pravidelné několikaminutové kartáčování (cca 1-2x týdně). Srst je samočistící a nečistoty z ní samy odpadnou. Občasné pročísnutí je nutné proto, aby se srst nezacuchávala.
• I když jde o menšího psa (cca 5-10 kg), je velmi odolný a zdravý. U tohoto plemene se minimálně objevují zdravotní problémy, s trochou štěstí tak s tímto psem budete chodit pouze na očkování.
• Je to energický pejsek, který potřebuje dostatek pohybu. Je tak vhodný k velmi aktivním lidem.
• Díky své menší velikosti se snadno vejde i do menšího městského bytu. Pokud se mu budete dostatečně věnovat, tak pobyt v bytě zvládne levou zadní.
• Patří mezi ostražité psy, kteří reagují na různé zvuky v okolí, zpravidla štěkotem. Bývá proto skvělým hlídačem.
• Patří mezi velmi chytré a učenlivé psy, kteří se snadno a rychle učí. Výcvik bývá relativně snadný, minimálně základní poslušnost zvládne bez obtíží.
• Je velmi čistotný a téměř nevydává typický psí zápach. Pokud budete dodržovat pravidelné vyčesávání, bude se vám s tímto bytem udržovat pořádek poměrně snadno.
• Japonský špic patří mezi dlouhověká plemena, v průměru se dožívá 12-16 let, s trochou štěstí vám tak bude dělat radost dlouhá léta.

Důvody, proč si NEpořídit japonského špice

• Patří mezi dobré strážce, na zvláštní zvuky nebo neznámé věci má tendenci štěkat. V bytovém domě tato vlastnost může být problém. Je tak vhodné psa od štěněte učit pokyn typu „ticho“ a zároveň doufat v tolerantní sousedy.
• Je to přátelský pes, který se silně váže na svou rodinu. Bývá tak doporučován k lidem, kteří mají možnost trávit s ním velkou část dne. Pokud je často na delší dobu sám doma, může trpět separační úzkostí.
• Je sice chytrý a zpravidla se i rád učí, dokáže být ale i tvrdohlavý. Pokud si postaví hlavu, že zrovna nebude poslouchat, jen tak s ním nehnete. Při výcviku je třeba být důsledný a trpělivý. S trochou snahy alespoň základní poslušnost zvládne každý špic.
• I když jde o menšího psa, je plný energie a potřebuje velkou dávku pohybu a ideálně i unavit hlavu. Pouhé procházky přilehlým parkem mu určitě stačit nebudou. Ideální je, pokud s ním budete vyrážet na delší procházky pravidelně a budete se věnovat nějakému psímu sportu nebo náročnějšímu výcviku.
• Má poměrně hustou podsadu, kterou je třeba vyčesávat minimálně v době línání. Pokud nechcete, aby měl pes srst zacuchanou, je třeba mu jí cca 2x za týden pročesat i mimo línání. Pokud vás pravidelná péče o srst neláká, raději se poohlédněte po jiném plemeni.
• Při kontaktu s cizími lidmi bývá opatrný, často je nedůvěřivý. Pokud jste společenský člověka a máte často návštěvy nebo chcete psa brát s sebou do kanceláře, pak ho na cizí lidi zvykejte od štěněte.
• Mnoho špiců má mlsný jazýček a dělají s jídlem drahoty. Může tak chvíli trvat, než přijdete na jídlo, které vašemu chlupáči bude vyhovovat.
• Ocení zahradu, na které bude moci dovádět, přesto není vhodný k celoročnímu pobytu venku. Jeho srst by ho sice, alespoň v mírnějším pásmu, ochránila před nepříznivým počasím, přesto by při celoročním pobytu venku trpěl. Především z toho důvodu, že jde o psa milujícího lidskou společnost a při nedostatečném kontaktu se svou rodinou trpí.

Historie japonského špice

I když japonský špic patří mezi novější plemena, jeho přesný vznik je tak trochu záhadou. Dokonce existuje několik variant o původu této psí rasy. Nejpravděpodobnější variantou je, že plemen vzniklo křížením několika plemen, které se počátkem 20. století dostaly do Japonska. Patrně šlo o malé samojedy z Mongolska (ti se do Japonska dostali roku 1900) a německé bílé špice, kteří byli v Tokiu poprvé vystaveni v roce 1921. Posléze se do Japonska dostali také špicové z Kanady, USA, Číny nebo Austrálie. Patrně tyto různé variety špice se spolu se samojedem podíleli na vzniku japonské varianty plemene, která vznikala v průběhu 30.-40. let 20. století. První standard plemene vznikl v roce 1948.

Mnoho chovatelů zpochybňuje podíl samojedů na vzniku plemene. Řada z nich je přesvědčená, že se samojed na vzniku plemene určitě nepodílel. Jak to přesně s počátky plemene bylo se patrně nikdy nedozvíme. Do Evropy se první jedince japonského špice dostali v průběhu 70. let minulého století a poměrně rychle plemeno získalo na popularitě. Do České republiky se tato rasa dostala až roku 1997 a první vrh se zde narodil v roce 2001. Popularita plemene mimo zemi svého původu lehce ochladla, nejpočetněji je tak tato varieta špice zastoupena především v Japonsku.

Povaha japonského špice

Japonský špic je menší diblík, kterého je všude plno. Je ale i velmi milý a svou rodinu miluje z celého srdce. Patří mezi velmi chytré psy, kteří se snadno učí. Občas je ale i velmi tvrdohlavý a dokáže se „nekonečně“ dlouho rozmýšlet nad splněním vysloveného pokynu. Alespoň základní poslušnost zvládne snadno, chce to ale trochu trpělivosti a především důslednosti. Ke svému majiteli se silně upíná a pokud jeho majitel věnuje větší pozornost někomu jinému, dokáže občas žárlit. Špatně snáší delší odloučení od své rodiny a mnoho jedinců plemene trpí separační úzkostí.

Bývá tak doporučován k lidem, kteří mají možnost trávit s ním velkou část dne. Bývá doporučován do větší rodiny, kde je „neustále“ někdo doma a zpravidla dokáže dlouhé hodiny dovádět s dětmi. Nicméně vychází o něco lépe se staršími dětmi, které již chápou, jak se mají správně chovat k psovi, na ty nejmenší prcky nemívá špic příliš trpělivosti. Pokud je zvyklý od štěněte, tak zvládne i další zvířata v jedné domácnosti. K cizím zvířatům a lidem ovšem bývá nedůvěřivý. Nebývá agresivní, ale je většinou odtažitý.  Sice jde o menšího psa, nechybí mu odvaha. Patří mezi dobré hlídače, na vše, co se mu nezdá zpravidla reaguje štěkotem. Je to hravý pejsek, který se rád předvádí. V kombinaci s notnou dávkou energie je perfektní volbou na řadu sportovních aktivit, například na dog dancing nebo agility. Bavit ho bude i frisbee nebo flyball a ocení i delší procházky. Tak jako tak je třeba ho důkladně unavit, jinak bude z nudy vymýšlet lumpárny.

Vzhled japonského špice

Japonský špic díky své drobnosti i husté bílé srsti působí elegantně a harmonicky. Rámec těla je čtvercový, poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10:11. Středně široká hlava je jemně zaoblená, zadní část lebky je nejširší. Černě zbarvená nosní houba je kulatá a malá. Mandlově tvarované oči jsou tmavé a posazené lehce šikmo. Uši ve tvaru trojúhelníku jsou nasazeny vysoko a jsou drobné. Středně dlouhý krk je dobře osvalený. Ocásek je středně dlouhý, nesený nad hřbetem a vysoko nasazený. Krycí srst odstává a je rovná, podsada je velmi hustá, krátká a měkká. Typický vzhled psovi dodává i typický límec, který se táhne od krku k předhrudí. Na ocase je srst dlouhá. Jediné uznané zbarvení je bílé. Kohoutková výška u psů je v průměru 30-38 cm, u fen 28-35 cm. Průměrná váha plemene se pohybuje v rozmezí 5-10 kg.

Ke komu je japonský špic vhodný

Japonský špic je aktivní a energický pes. Je skvělou volbou na různé sportovní aktivity a dlouhé procházky. Venku se rád proběhne, a i když je na volno, drží se většinou svého člověka. Je vhodnou volbou k aktivní jedincům nebo i do aktivní rodiny, která se s ním bude věnovat různorodým aktivitám. Ocení alespoň jednu delší procházku denně, ale když k ní z nedostatku času občas nedojde, zvládne to. Po delší nečinnosti se ovšem začne nudit a bude vymýšlet lumpárny. Je velmi inteligentní, a pokud jste dostatečně trpělivý a důslední, pak s ním zvládnete levou zadní nejen základní poslušnost, ale i celou řadu různých triků. 

Není vhodnou volbou k celoročnímu pobytu na zahradě, a už vůbec ne do kotce, a to především díky své povaze. Miluje těsný kontakt s člověkem a nerad je delší dobu sám. Ze zahrady bývá nadšený, pokud se mu budete pravidelně věnovat, tak hravě zvládne i byt. 

I když má delší hustou srst, péče o ní je poměrně jednoduchá. Má totiž samočistící schopnosti, většina nečistot tak sama postupně opadá. Především hustou podsadu je ovšem třeba zhruba jednou či dvakrát týdně pročesat, jinak se bude cuchat. V průběhu línání se nevyhnete každodennímu pročesávání. Pokud chcete mít doma výstavního krasavce, je potřeba mu pravidelně čistit oči a uši, jinak se od jejich nečistot může obarvit jeho sněhobílá srst.

Japonský špic v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška u psů je v průměru 30-38 cm, u fen 28-35 cm.
• Průměrná váha plemene se pohybuje v rozmezí 5-10 kg.

Srst:

• Krycí srst je rovná a odstávající. Pod ní se nachází hustá a jemná podsada.

Zbarvení:

• Bílé

Jak dlouho žije:

• Japonský špic se dožívá 12 až 16 let.

Odkud pochází:

• Japonsko

Ke komu je vhodný:

• Japonský špic je menší energický pejsek, který vás nenechá chvíli v klidu. Je tak vhodný k aktivním lidem, kteří s ním budou chodit na dlouhé procházky nebo se s ním věnovat některému ze psích sportů. Bavit ho bude například dog dancing, agility, flyball nebo dog frisbee.
• I když má hustou srst, která ho poměrně dobře chrání před nepříznivým počasím, je vhodný především do bytu, a nikoliv k celoročnímu pobytu na zahradě. Váže se na svou rodinu a špatně snáší delší odloučení, při samostatném pobytu venku nebo dokonce v kotci by psychicky trpěl. Velmi často se japonští špicové potýkají i se separační úzkostí, bývají tak doporučováni lidem, kteří mají možnost trávit s ním velkou část dne.
• Japonský špic je velmi chytrý pes, je ale dokáže si občas postavit hlavu. Při výcviku to chce trpělivost a důslednost. Pak minimálně základní poslušnost zvládne velmi snadno a zpravidla ho baví i nácvik různorodých „cirkusových“ triků.
• Jeho srst vyžaduje pravidelnou péči, ale není až tak náročná jako u řady dalších chundelatých plemen. Srst je třeba alespoň jednou za týden vyčesat, aby se necuchala, při línání je třeba psa vyčesávat o něco častěji. Je tak třeba dopředu počítat s péči o srst a pokud se na to necítíte, raději se poohlédněte po méně chlupatém psovi.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com