Čau čau je huňatý pes s modročerným jazykem

Čau čau je načechraný pes se zamračeným výrazem, jehož hlavním poznávacím znakem je modročerný jazyk. I když jde v Čechách spíše o vzácnější plemeno, patrně se nenajde člověk, který o tomto psovi nevěděl – právě díky jeho atypicky zbarvenému jazyku. Když pomineme jeho jedinečný vzhled, jde o věrného, ale i nezávislého psa, který dokáže být až umíněný. Je tak vhodný pro člověka, který bude respektovat jeho jedinečnou osobnost a bude ho cvičit velmi trpělivě, konzistentně a pozitivně. Zásadní při výchově čau čau je nedovolit mu převzít vůdčí roli v rodině, pak se můžete těšit na spokojený život po boku tohoto jedinečného chlupáče.

Čau čau je pod správným vedením věrný společník, který dokáže spolehlivě chránit majetek i rodinu. Svou rodinu velmi miluje, vůči cizím lidem je rezervovaný. Jde o klidného psa, který není příliš náročný na pohyb, není tak problém chovat ho v městském bytě. Nespornou výhodou plemene je, že výjimečně trpí separační úzkostí a většinou spokojeně chrupká doma, než se majitel vrátí z práce. Hustá středně dlouhá srst psa spolehlivě chrání proti zimě, ale zároveň ještě o něco hůře než jiná plemena snáší vysoké teploty. Během parného léta je potřeba být na psa opatrný a dopřát mu klid, stín a dostatek vody. I když jde v Čechách o vzácnější psí plemeno, má u nás již několik desetiletí stabilní počet obdivovatelů.

Důvody, proč si pořídit čau čau

• Čau čau v Čechách sice patří k vzácnějším plemenům, díky jazyku zbarveném do modra ho pozná každý, i nepejskař. Pokud toužíte po pozornosti, tento pes vám ji zaručeně zajistí.
• Jde o dobrého hlídače. Sice má čau čau vizáž medvídka, má ale také hluboký hlas, kterým upozorňuje na různé nesrovnalosti. Na zahradu kolem něj neproklouzne ani myška.
• Toto plemeno má sklony k nezávislosti, což je pro řadu lidí výhodou. Pokud netoužíte po vtíravém psovi, je čau čau vhodnou volbou. Svého člověka miluje, ale stačí mu být v jeho přítomnosti a sledovat ho. Nestává se, že by si vynucoval pozornost.
• Jeho nezávislá povaha a huňatý kožich ho předurčují k životu na zahradě. Když mu pobyt na zahradě zpříjemníte krytou boudou či kotcem, celoroční pobyt venku zvládne levou zadní.
• Pokud vám stačí vyrazit na delší procházku jen čas od času a neholdujete větší fyzické aktivitě, pak je pro vás čau čau správnou volbou. Nejde vyloženě o líné psy, ale ke štěstí jim stačí občasná delší procházka a určitě neočekávají, že se s nimi budete věnovat nějakému psímu sportu.
• Jde o psa jednoho pána. Ne že by nebyl vůbec vhodný do rodiny, ale zpravidla si vybere jednoho člověka, kterého bude milovat a respektovat 100%. Ostatní členy domácnosti bude tolerovat.
• Vůči svému pánovi dokáže být velmi empatický. Pokud vás přepadne smutek, bude čau také smutný. Máte zrovna veselou náladu? Pak i čau bude spokojený.

Důvody, proč si NEpořídit čau čau

• Čau čau dokáže být opravdu velmi tvrdohlavý. I základní výcvik může být v případě tohoto plemene otázka i několika let.
• Svou rodinu má rád, k cizím lidem je odtažitý. Pokud někdo překročí hranici jeho tolerance, může být v krajním případě i agresivní.
• Nebývají přátelští ani k cizím psům. Jsou to prostě svérázní psi, s kterými to vůbec není jednoduché. Je potřeba u nich celý život pracovat na socializaci jak vůči cizím psům, tak vůči cizím lidem. Obecně platí, že jde o psy, kteří potřebují svůj prostor.
• I když to může znít s ohledem na vzhled plyšového medvídka zvláštně, má silný lovecký pud. V kombinaci se sklony k nezávislosti je téměř nemyslitelné ho pouštět na volno.
• Pokud se chcete věnovat obedience na pokročilé úrovni a plnit různé zkoušky, pak se raději poohlédněte po jiném plemeni. Čau čau na zkouškovou drezuru není stavěný.
• Středně dlouhá a hustá srst jim dodává vzhled plyšáka, což ovšem není zadarmo. Psa je potřeba důkladně a pravidelně vyčesávat. Také je potřeba mu pravidelně kontrolovat oči a kožní záhyby, kde se může držet plíseň.
• Jeho široká hlava a hluboko posazené oči jsou komplikací při komunikaci s dalšími psy i s lidmi. Tento vzhled téměř znemožňuje psovi vytvářet tradiční psí grimasy. Je proto pro řadu lidí a psů problém číst momentální náladu čau čau a pak ledaskoho může překvapit „nenadálý“ útok psa.

Historie čau čau

Čau čau patří mezi velmi stará plemena. Tato starobylá psí rasa patrně vznikla v oblasti Sibiře, Mongolska a severní Číny. Plemeno se pak šířilo na jih díky kočovným mongolským kmenům. Zpočátku šlo o univerzálního pracovního psa, který se využíval jak k pasení, tak k lovu, nebo i k tahání břemen a hlídání majetku. V minulosti bylo psí maso určeno i ke spotřebě a bylo dokonce považováno za lahůdku, kůže se později využila k výrobě kožešin.

Koncem 18. století se psi dostali do Evropy, a to díky britským obchodníkům, kteří je přivezli na svých lodích. Několik jedinců tohoto plemene se stalo součástí smečky královny Viktorie. Díky tomu toto plemeno velmi rychle získalo v Anglii na popularitě. Ve Velké Británii vznikl první klub plemene čau čau roku 1895. Z Anglie se plemeno postupně rozšířilo nejen do zbytku Evropy, ale i do Ameriky. V USA byli tito psi poprvé uznáni roku 1903. Zhruba do poloviny 20. století šlo o oblíbené plemeno slavných a bohatých lidí. Vedle královny Viktorie se mezi slavné chovatele zařadili například 30. prezident Spojených státu amerických John Calvin Coolidge, Marta Swewart, Sigmund Freud, Janet Jackson nebo Walt Disney. S čau čauem se setkáváme i v Čechách, ale jde u nás spíše o vzácnější plemeno psů.

Povaha čau čau 

Čau čau patří mezi psy, kteří se váží na jednoho člověka a dobře vychází i s jeho rodinou, na kterou jsou od mala zvyklí. Jako hlavní autoritu zpravidla uznává jednoho pána, vůči ostatním je více či méně odtažitý. Jeho povaha je často přirovnávána k povaze kočky. Jde o plemeno, které je chytré i tvrdohlavé zároveň, rádo se chová nezávisle a důstojně. Díky své inteligenci se dokáže naučit základní poslušnost, ale s ohledem na jeho tvrdohlavost jeho výchova není vůbec jednoduchá. Přesto by součástí jeho výchovy neměl být křik nebo fyzické tresty. Jde o hrdého psa a v případě tvrdého trestu s vámi přestane komunikovat.

Především k cizím dokáže být odměřený a hledí si svého. Jeho samostatnost je do jisté míry výhodou, v kombinaci s ostražitostí bude v době vaší nepřítomnosti dobře hlídat dům i zahradu. Jeho oči jsou hluboko posazené a omezují mu periferní vidění, pokud nechcete psa vylekat a dočkat se nepříjemné reakce z jeho strany, je lepší k němu přistupovat zepředu. V zásadě snáší dobře odloučení a nestává se, že by trpěl separační úzkostí.

Vzhled čau čau

Čau čau je větší a mohutný pes, který i svým vystupováním připomíná hrdého lva. Stavba těla je kvadratická a kompaktní. Tmavé oči jsou hluboké posazené na ploché a široké hlavě. Malé uši mají trojúhelníkovité. Typické vzezření mu dodává výjimečně zbarvený jazyk, který má modro-černou barvu. Svalnaté končetiny jsou rovné a jsou zakončené kulatými tlapkami, podobající se tlapkám koček. Vysoko nasazený ocas bývá nesen nad zády. Srst může být kratší, ale i delší a v obou případech velmi hustá s jemnou podsadou. Zbarvení je jednobarevné a může být v skořicové, modré, černé, bílé, červené nebo v krémové. Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 46 a 56 cm. Váha se pohybuje mezi 20 a 32 kg.

Ke komu je čau čau vhodný

I když byl čau čau původně univerzální pracant, v současnosti jde spíše o línější plemeno, které se hodí k pobytu ve městě. Většinou mu stačí několik kratších procházek za den. Zpravidla vám více času zabere péče o jeho srst než snaha ho unavit větší fyzickou aktivitou. Srst je potřeba pravidelně pročesávat, ideálně několikrát za týden. Zpravidla využijete i různé kartáče, jeden na svrchní srst, další na rozčesání podsady. Docela dobrým oříškem může být obírat psa od blech nebo klíšťat, v husté srsti se tyto potvůrky poměrně snadno schovají. Toto plemeno je také potřeba pravidelně koupat, řada chovatelů doporučuje psa vykoupat zhruba jednou měsíčně v šamponech a kondicionérech určených tomuto typu srstí.

S ohledem na velmi hustou srst není čau čau příliš nadšený z teplejšího počasí. Během letních měsíců je proto potřeba psa nepřetěžovat a raději ho nechat odpočívat ve stínu a dopřát mu dostatek tekutin.

Čau čau rád žvýká. Pořád. I když ho není potřeba důsledně unavit za pomoci dlouhé procházky, je dobré mu k zábavě pořídit hračky či kosti, které bude moci donekonečna žvýkat. Pokud netoužíte po okousaném nábytku, u většiny jedinců tohoto plemene se pořízení zásoby žvýkadel všeho druhu nevyhnete.

Čau čau v bodech

Velikost:

• Kohoutková výška plemene se pohybuje mezi 46 a 56 cm.
• Váha se pohybuje mezi 20 a 32 kg.

Srst:

• Kratší nebo středně dlouhá, v obou případech velmi hustá s jemnou podsadou

Zbarvení:

• Skořicové, modré, černé, bílé, červené nebo v krémové

Jak dlouho žije:

• Čau čau se dožívá 10 až 12 let. 

Odkud pochází:

• Sibiř, Mongolsko, severní Čína

Pro koho se hodí:

• Čau čau je ideální volbou do města. Na pohyb jde totiž o nenáročného tvora, kterému stačí pár kratších procházek po okolí.
• Čas, který ušetříte na snaze ho unavit, vrazíte do péče o jeho srst. Tu je potřeba pravidelně rozčesávat (ideálně několikrát týdně) a psa je také třeba zhruba jednou měsíčně koupat.
• Jde o velmi tvrdohlavé plemeno, které není jednoduché vycvičit. Sice jsou tito psi v celku inteligentní, 2x si rozmyslí, zda jim stojí za to splnit požadovaný pokyn. Nejde tak o plemeno vhodné k náročnějším obedience disciplínám.
• Pokud toužíte po psovi, s kterým ihned zaujmete, bude pro vás čau čau tou správnou volbou. I když jde o vzácnější plemeno, jeho typicky modro-černý jazyk zná i řada nepejskařů.
• Dokáže být poměrně ostrý. V kombinaci se složitějšími nároky na výcvik je vhodnější k zkušenějším chovatelům, kteří si záludnostmi jeho povahy spíše poradí než úplný začátečník.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva