Ruská modrá kočka se běžně dožívá i 20 let

Ruská modrá očka je známá díky štíhlé a elegantní figuře s krásnou modrou srstí. Jde o společenskou kočku, která své majitele miluje a k cizím lidem bývá odtažitější. Své majitele radostně vítá a sleduje je při každodenních povinnostech.

Občas ocení pár minut prostoru a samoty, většinu času ovšem tráví spokojeně v blízké přítomnosti svých lidí. Jsou velmi inteligentní a řada chovatelů se shoduje na tom, že mají povahu podobnou psům. Rády s lidmi spolupracují a jsou ochotné oproti jiným kočkám se delší dobu soustředit na výcvik. Naučí se kupříkladu přivolání nebo aport. Jde o vhodné plemeno i pro začátečníky, kteří se smíří s tím, že si ruské modré kočky rády určují, kdy je čas na mazlení, hraní nebo výcvik.

Důvody, proč si pořídit ruskou modrou kočku

• Jde o velmi nenáročné plemeno, které bude dobře vycházet i se začátečníkem.
• Ruská modrá kočka je vhodná i do bytu a nechá se i venčit na vodítku.
• Toto plemeno je poměrně málo aktivní, většině těchto koček stačí pár minut hry či výcviku denně, zbytek dne se samy zabaví sledováním vás a vaší činnosti nebo spánkem.
• Milují svou rodinu, přesto nejde o vyloženě vlezlé plemeno, které by vyžadovalo vaší intenzivní pozornost.
• Rusky poměrně dobře vychází i s dětmi, pokud ty si s nimi nebudou hrát příliš drsně, ale budou respektovat jejich individuální osobnost.
• Jde o plemeno, které se o něco ochotněji než jiné kočky nechá cvičit. Mnoho dalších plemen by výcvik zvládlo také, ale spíše se jim prostě jen nechce.
• Srst je velmi nenáročná na péči, stačí jen občas lehce vyčesat. Pokud vás kočka nechá.
• Jejich srst má velmi nádherné a unikátní zbarvení – je krásně stříbřitá a hebká.
• Ruské modré kočky jsou i přátelské vůči dalším domácím zvířatům.
• Jde o dlouhověké plemeno koček, poměrně běžně se dožívají i 20 let.

Proč si NEpořizovat ruskou modrou kočku

• Není ideálním mazlíčkem pro menší děti. Nemívá s nimi moc trpělivost.
• Je poměrně konzervativní, co se domácího prostředí týče. Časté stěhování nebo rekonstrukce moc neocení.
• Stejně tak nemá moc v oblibě návštěvy. Vůči cizím lidem bývá bázlivá a pravděpodobně se půjde před návštěvou schovat.
• Tato kočka ocení vaší častou přítomnost, ale není moc nadšená z přílišné péče. Bude nejvíc spokojená, pokud bude mít možnost vás sledovat na každém kroku, ale nebude se vnucovat a vyžadovat častější mazlení.
• Má ráda pravidelné rituály. Pokud se stane něco mimo zavedené pořadí (například si s ní po příchodu domu zapomenete pohrát), dá vám svou nelibost najevo.
• Ruská modrá kočka miluje hračky a hru s nimi. Především pokud budete mít tuto kočku pouze v bytě bez přístupu ven, budete jí muset náležitě zabavit. Respektive, bude poměrně často vyžadovat vaší spoluúčast při hraní si s hračkami.

Historie ruské modré kočky

Přesný původ této elegantní kočky je opředen řadou tajemství, s velkou pravděpodobností pochází ze severního Ruska z okolí přístavu Archangelsk. Předci těchto koček doprovázely své majitele i na lodích, kde bylo jejich hlavním úkolem lovit myši. Jejich hedvábný a krásně zbarvený kožich byl velmi ceněný, poměrně často se tyto kočky využívaly jako kožešinové zvíře. Dodnes můžeme v ruských muzeích najít různé artefakty šité z kožichu těchto koček.

V 19. století byla tato kočka díky svému elegantnímu vzhledu velmi populární na ruském carském dvoře. Do zbytku Evropy se toto plemeno dostalo v 19. století, nejdříve to toto plemeno vzalo přes Anglii, až později se začalo šířit do zbytku Evropy. Dnes jsou standardy v jednotlivých zemích u této kočky poměrně odlišné, a to především v Anglii, Americe a existuje i sibiřský typ ruské kočky. K útlumu chovu těchto krásných koček došlo během druhé světové války, po ní se opět začal zájem zvedat. Těchto koček bylo po válce ovšem poměrně málo a mnoho chovatelů přistoupilo ke křížení se siamkami. Díky tomu získalo toto plemeno více orientální vzhled. V roce 1965 byl vytvořen standard a ruská modrá kočka byla oficiálně uznána organizací FIFe. Do České republiky se toto kočičí plemeno dostalo poprvé v první polovině 70. let.

Povaha ruské modré kočky

Povaha ruské modré kočky je poměrně unikátní. Lze jí popsat jako neprodejnou, arogantní, ale i velmi inteligentní i energickou. Jejich zvědavost je také nadstandardní, mají tendenci asistovat člověku téměř kdekoliv a především sledovat opravdu cokoliv co děláte. Rusky jsou velmi aktivní, a pokud se samy neutahají během venkovních průzkumů, je třeba se jim důkladně věnovat a unavit je výcvikem nebo hrou. Při dostatečném vyžití se uvelebí a dokáží na jednom místě následně strávit i několik hodin v kuse téměř bez pohnutí. Mnoho koček tohoto plemene velmi špatně snáší hluk a shon, jsou tak vhodní do klidné domácnosti. K členům domácnosti mají tendenci velmi úzce přilnout, k cizím lidem bývají spíše rezervovaní. Poměrně dobře se snáší s dalšími kočkami i dalšími zvířaty ve stejné domácnosti.

Vzhled ruské modré kočky

Ruská modrá kočka působí elegantním dojmem díky své štíhlé postavě a dlouhým nohám s menšími oválnými tlapkami. Srst ruské modré kočky je jemná, hedvábná a krátká. V mnoha zemích může mít jiné zbarvení oproti oficiálnímu standardu, světová organizace FIFe uznává pouze modrou. Hlava je široká a disponuje silnou bradou tvarovanou do klínu. Velké uši se širokou základnou jsou nasazené vysoko. Vnitřní strana tenkých uší je velmi málo nebo vůbec osrstěná. Mandlové oči jsou daleko od sebe a mají zelenou až smaragdovou barvu. Čelo a nos jsou rovné.

Kočka domácí v bodech

Velikost:

• 3,5-5,5 kg

Srst:

• Krátká, hustá, lesklá, hedvábná.

Zbarvení:

• V návaznosti na standard jednotlivých států může mít poměrně různorodé zbarvení, oficiální světový standard uznává pouze modré zbarvení.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva