Jak naučit psa chodit u nohy

Naučit psa alespoň základní poslušnosti by mělo být, a pro řadu pejskařů i je, samozřejmostí. Mezi nejčastěji používané povely patří přivolání, chůze u nohy, sedni nebo lehni. Tyto povely a řadu dalších využije pejskař jak v běžném životě, tak i v prostorách cvičáku a v průběhu méně náročných i velmi náročných zkoušek z poslušnosti. I pejskaři začátečníci asi tuší, že splnění jednoho konkrétního povelu může mít na cvičáku a při zkoušce více či méně odlišnou podobu od provedení cviku v běžném životě.

Od parku na cvičák: Jak naučit psa rozlišovat chůzi u nohy

V tomto článku se zaměříme na chůzi u nohy. Tento cvik se v běžném životě využívá při přecházení rušné ulice, ale třeba i při snaze se vyhnout jinému psovi tak, aby se pes soustředil na majitele a nevšímal si psa, který jde proti němu. Oproti cvičákové / zkouškové variantě pak může vypadat chůze u nohy poněkud odlišně. Pokud se rozhodnete pro náročnější výcvik a splnit se psem pár poslušnostních zkoušek a zároveň psovi neudělat v hlavě guláš při běžném venčení, dáme vám pár tipů, jak psovi chůzi u nohy na ulici odlišit od té na cvičáku.

Je dobré si uvědomit, že na jeden cvik můžeme mít několik různých povelů. Pokud se rozhodneme skládat zkoušky, je to naopak velmi doporučováno. Pokud neplánujete se psem jezdit na zkoušky, pak není nutné mít chůzi u nohy perfektně vypilovanou. Není třeba, aby se pes plně koncentroval a vyšlapoval jako kůň s hlavou vztyčenou do nebes. Při běžném pohybu mezi lidmi je třeba, aby pes šel uvolněně u nohy na prověšeném vodítku.

Poklidná chůze u nohy může být pro řadu psů poměrně složitá. Mnoho z nich má tendenci tahat za jinými psy, chtějí očichat a označkovat všechny rohy a stromy. Není se čemu divit, jdete ulicí plnou zajímavých pachů a potenciálních kamarádů a nemá dovoleno se vydat kam chcete. Někteří psi jsou zvídavější a přátelštější než jiní, každému tak jde trénink chůze u nohy jiným tempem – a to bez ohledu na to, zda trénujete „pouze“ chůzi v terénu nebo i na zkoušky. A jak se vlastně liší chůze u nohy v reálném prostředí od té na cvičáku? Základní rozdíly si popíšeme.

Chůze u nohy na zkouškách

Chůze na zkouškách musí být perfektní – pes nesmí spustit oči ze svého pána, ideálně i vrtí radostně ocasem. Ruku na srdce, jak dlouho myslíte, že pes perfektní chůzi vydrží? Navíc taková chůze mimo cvičák / zkoušku nemá ani uplatnění. Chůze na zkoušky by měla být sama o sobě pro psa odměnou, pes při jejím provázení měl mít radost a užívat si ji. Nelze samozřejmě plošně tvrdit, že pokud pes nemá tento typ chůze rád, nelze s ním jít ke zkoušce. Pes by měl chůzi alespoň tolerovat a odměnou mu pak moou být další cviky, například aport, otočky nebo jakýkoliv jiný cvik, který se pravidelně v poslušnostních zkouškách objevuje.

Řada obedience a dalších zkoušek tohoto typu ovšem v sobě chůzi u nohy z velké části zahrnuje. Je proto třeba, aby pes tuto chůzi měl opravdu velmi dobře zvládnutou. Chůzi u nohy například využijete u řady obedience zkouše, rally obedience, u sportovní kynologie, ale třeba i u dogdancingu (konkrétně u typu heelwork to music).

Ať si pořizujete oříška z útulku nebo papírového psa od chovatele, je dobré se zamyslet se nad tím, čemu se budete chtít se psem věnovat. Výcvik perfektní chůze na zkoušky se bude o chlup lépe cvičit se štěnětem a mladým psem, než s dospělým psem. Pro plnění zkoušek z poslušnosti se mnoho chovatelů rozhodne až později, až svého nového chlupáče pozná a usoudí, že má pes na náročnější poslušnost vlohy. I dospělý pes se perfektní zkouškovou chůzi u nohy naučí, jen to patrně bude chtít o trošku více času, než u mladého psa.

A jak přesně má taková chůze na zkoušku vypadat?

Pes musí být plně koncentrovaný vedle psovodovy levé nohy. Ale pozor, existují i sporty, kde jde pes u pravé nohy. Pes se plně soustředí pouze na psovoda a nevšímá si skupinek osob nebo dalších psů, které se koukají jeho směrem nebo se v jeho blízkosti pohybují. Pes neřeší ani štěkot dalších psů nebo to, že kousek od něj si hrají a křičí děti. Pes nepředbíhá psovoda, ani se neopožďuje, nepřekáží v chůzi.

Jak se naučit chůzi u nohy na zkoušku

Na cvičáku se alespoň občas i se psem ukážete a/nebo jste viděli pár videí z nějaké zkoušky z poslušnosti, takže alespoň tušíte, jak taková chůze u nohy na zkoušku z poslušnosti má vypadat. Existuje několik způsobů, jak psa tento specifický styl chůze naučit. Na každého psa může fungovat odlišná metoda, nebojte se jich tak vyzkoušet více, pokud první zvolený způsob nezabere. Další z možností je skombinovat několik metod. Bez ohledu na způsob, jakým se rozhodnete psa učit tento cvik, je třeba pamatovat i na to, jak se hýbete vy. Vaše chůze má být přirozená a při plnění povelu byste neměli upřeně sledovat psa, zda „drží pozici“. Tak jak tak, s troškou trpělivosti se chůzi vy i váš pes časem naučíte.

• Navádění psa pamlskem, který máte v ruce. Jde o ideální způsob výcviku pro štěně a mladého psa, který miluje jídlo a téměř bezmyšlenkovitě sleduje ruku, v které máte psí pamlsek. Žravějším psům kolikrát stačí i granule, mlsnějším pejskům můžete nabídnout pamlsek, který běžně nedostávají. Tento cvik je ve velké míře o tzv. svalové paměti a pes si cvik „musí nachodit“.
• Navádění psa na hračku. Hračku umístěte ideálně do podpaží, což donutí psa zaklonit hlavu do ideálního úhlu, v kterém by měl psovoda sledovat. Jde o způsob vhodný pro psy, kteří jsou v pokročilejším stádiu výcviku nebo pro psy, kteří reagují výrazně lépe na psí hračku, než na tréninkový pamlsek.
• Navádění psa na nosetouch/target. Mnoho psovodů využívá jako target/nosetouch dlaň. Což u chůze u nohy není nejvhodnější, především pokud máte menšího psa. Při počátečních nácvicích chůze nebude vadit, když budete sklonění. Chůze psovoda musí při zkoušce působit přirozeně, budete muset dřív nebo později přejít na target v podobě plácačky. Ten vám umožní jít přirozeně a pes se bude mít čeho držet. Při nácviku pak postupně prodlužujte intervaly a pes si povel postupně zafixuje.

Jak by měla vypadat běžná chůze u nohy na procházce

Máte skvěle natrénovanou chůzi u nohy na cvičáku ke zkouškám, ale při běžné procházce si pes dělá, co chce? Je třeba pamatovat na to, že jde vlastně o dva odlišné cviky. Pokud nechcete, aby s vámi nevláčel pes na vodítku při běžném venčení nebo chcete, aby zvládl při chůzi na volno s vámi přejít rušnější ulici, bude se vám hodit i trénink mimo cvičák. Chůze u nohy „v terénu“ bude mít pak lehce odlišnou podobu od té na cvičáku. V obou případech je důležitá důslednost a trpělivost psovoda.

V první řadě je třeba nastavit si jasná pravidla a názvosloví, jde totiž opravdu o dva odlišné cviky. Pokud trénujete na zkoušky, budete mít dříve či později natrénovanou povelovou techniku. Občas se výcvik ke zkouškám přirovnává k tanci, kromě jasně daných povelů jde i o způsob pohybu na cvičáku. Povel „k noze“ v případě chůze na zkoušku trvá do dalšího cviku. Trochu odlišný způsob dávání povelů může být u jednotlivých zkoušek. Například u rally obedience můžete psa podporovat a chválit i v průběhu zkoušky, u řady dalších zkoušek to ovšem není možné. Proto se většinou doporučuje psa postupně zvykat na to, že musí cvik provést v pořádku na první povel bez dodatečného podporování. U zkoušky pak platí, že vyslovíte povel a pak mlčíte.

Pokud používáte povel „k noze“ na cvičáku a třeba i zatím jen přemýšlíte nad zkouškou, pak ho při běžné procházce opravdu nepoužívejte. Je třeba, aby si pes tento povel zafixoval v zkouškové podobě, kdy se má plně koncentrovat. Mnoho psovodů používá výrazy typu „spolu“, „se mnou“ nebo „tady“. Záleží ovšem čistě na vás, který výraz z vašeho běžného vyjadřování pro vás nejlépe vystihuje to, co po psovi chcete. Při vymýšlení konkrétního povelu se meze nekladou.

Nácvik běžné chůze u nohy

Běžná chůze v sobě zahrnuje více podob. Pes by například na vodítku neměl zběsile tahat, a to bez ohledu na to, zda chce jít za psím kámošem nebo vyrazí s čumákem u země za zajímavým pachem. Pes by neměl na další psy reagovat štěkáním ani vrčením, naopak měl by je dokázat plynule minout – a je jedno, jestli se dalším psem míjí jen o pár centimetrů nebo je mezi nimi prostor tři metry. Pes by měl respektovat délku vodítka a nevláčet vás za sebou. Pes umí počkat na konci chodníku nebo na zastávce MHD. Patří sem řada dalších situací, s kterými se setkáte při běžné procházce ve městě nebo i lesem. Pokud máte ambice, aby váš pes chodil alespoň občas na volno, je o to více důležité, aby zvládal chůzi u nohy a nereagoval v průběhu chůze na různé vzruchy z okolí.

Při běžném venčení pak platí jiná „pravidla“ než u zkoušky. Například mnoho lidí si povídá s lidmi, které potká nebo s kterými venčí společně, občas vytáhneme telefon atd.. Řada psů má pak dojem, že si může dělat co chce v momentě, kdy je přestanete stoprocentně sledovat a věnovat se jim.

Ideální reakce psa při běžném venčení je dlouhodobý proces, patrně vám jeho nácvik bude trvat déle, než vzorová chůze u nohy na cvičáku. Při běžných procházkách se setkáváte se spoustou „proměných“, které mohou rozptýlit vás i vašeho psa. Opět tedy platí základní pravidlo – nachodit si to. Máte žravého psa? Pak pořiďte dobré granule a pamlsky a můžete vyrazit. Je váš pes spíše hračička? Pak sebou na běžné venčení vezměte klidně oblíbenou psí hračku.

Nácvik pohybu na vodítku i na volno je pak do jisté míry podobný té na cvičáku. Vy pro něj musíte být zajímavější, než je další pes nebo zajímavý pach. Psa během venčení chvalte za dobře splněný povel (přivolání i chůzi u nohy) a odměňujte ho. V průběhu chůze psa ve vaší blízkosti (nebo nácviku správné chuze na vodítku) můžete využívat dobrotu v ruce, hračku v podpaží i target. Zpočátku trénujte v klidných místech, kde je málo dalších vzruchů. Postupně trénink ztěžujte a trénujte na rušnější ulici nebo v rušnějším parku.

I s výcvikem psa při běžném venčení vám pomůže řada návodů na internetu nebo mnoho psích trenérů. Mnoho trenérů na cvičácích pořádá kurzy (často především pro chovatele začátečníky, ale po domluvě se účastní i pokročilejší chovatelé), které mají za cíl socializovat štěňata a mladé psy. V rámci socializačních a základních kurzů poslušnosti mnoho trenérů alespoň jednou vyráží se skupinkou mimo prostor cvičáku, aby psi i páníčci mohli trénovat v běžném provozu pod dohledem. Trenéři poradí pak různé triky na běžné venčení. Opět je důležité být při nácviku chůze na běžné procházce být trpělivý a důsledný. Každý pes reaguje na různé situace trochu jinak, časem se naučíte psa číst a používat způsoby výcviku, který vyhovuje jak psovi, tak vám.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com