Obezita u psa: Jak zjistit, že už má kila navíc?

Mnoho pejskařů své chlupaté mazlíčky miluje natolik, že jim z lásky rádi přilepší něčím dobrým na zub. Sem tam kousek sýra zbytek od oběda nebo pamlsek navíc – a ani se nenadějeme, a pes začíná pomalu, ale jistě přibírat. Obezita u psů přitom není jen estetický problém, ale jde o vážný zdravotní problém, který psovi může zásadně zkrátit život a zhoršit jeho kvalitu. Zdravá hmotnost je základem dlouhého, aktivního a spokojeného života každého psa – a právě proto stojí za to zaměřit se na téma nadváhy a obezity u psů trochu blíže.

Obezita vs. nadváha

V běžné řeči se tyto dva pojmy často zaměňují, ale z pohledu veterináře jde o odlišný problém. Nadváha u psů znamená, že pes váží přibližně o 15 % více, než je jeho ideální hmotnost. Obezita nastává v okamžiku, kdy je váha psa vyšší o 20-30 %. Na první pohled se ne to nemusí zdát jako velký rozdíl, ale i několik málo kilogramů navíc může psovi zavařit na spoustu potíží. A co je důležité – i lehká nadváha se může bez včasného zásahu snadno překlopit v obezitu.

Jak poznat ideální váhu psa a posoudit jeho kondici

Určit ideální váhu psa nemusí být jednoduché, a to ani u příslušníka konkrétního plemene. Ideální váha chlupáče se nicméně liší nejen s ohledem na psí rasu, ale i podle pohlaví, kohoutkové výšky nebo celkové tělesné stavby. I dva jorkšíři mohou vypadat úplně jinak – jeden může být drobounký a štíhlý a bude mít ideální váhu okolo dvou kilogramů. Další jedinec s robustnější kostrou bude ale v pořádku i s pěti kilogramy. Ideální je tak řídit se nejen číslovkou na váze, ale i celkovou tělesnou kondicí.

Pomoci může tzv. BCS – Body Condition Score, tedy obdoba lidského BMI. K hodnocení celkové kondice psa se používají dvě škály: 1-5 nebo 1-9. U řady veterinářů bývá oblíbenější širší škála, která dává více prostoru pro přesnější určení aktuální kondice psa. V rámci širší škály hodnota 1 znamená podvýživa, 5 značí ideální kondici a 8-9 obezitu. Mezi základní pravidla pro posouzení psa se používají následující „metriky“:

Žebra – měla by být při pohmatu/pohlazení lehce znát na pohmat, u krátkosrstých psů by měla být lehce vidět. Zároveň by ale neměla vyčnívat.

Pas – měl by být vidět při pohledu shora, nejen u krátkosrstých psů, ale i u řady chlupatějších. Pokud se tělo slévá do jednoho „buřtíku“, pes má s velkou pravděpodobností nadváhu.

Páteř a kořen ocasu – páteř by měla být cítit na omak, u krátkosrstých plemen by měla být při pohledu shora opět vidět, ale stejně jako u žeber by neměla vyčnívat. U obézních psů se pak často tvoří tukový polštářek v oblasti kořene ocasu.

Především u psů se středně dlouhou a dlouhou srstí se nedoporučuje spoléhat na kontrolu nadváhy pouze pohledem, ale především na hmatové posouzení. Mezi faktory ukazující obezitu psa se často považuje i vystouplé bříško – při jeho hodnocení je ovšem třeba být opatrný. Větší bříško totiž může být v některých případech totiž i znakem zdravotních obtíží psa. Například pokud má pes zvětšené břicho, ale zároveň mu vystupuje páteř, s velkou pravděpodobností se jedná o zdravotní komplikace a nikoliv obezitu. Z nemocí může jít o nádor, hromadění tekutin v břiše nebo onemocnění jater. Je proto třeba hodnotit stav psa jako celek a nezaměřit se pouze na pár znaků.

Skryté a zjevné příčiny psí nadváhy a obezity

Nejčastěji se u nadváhy a obezity psa skloňují tzv. vnitřní a vnější faktory.

1. Vnitřní faktory

Některá plemena mají k přibírání větší sklony než jiná – jde například o labradory, zlaté retrívry, kokršpaněly nebo o bígl. Jde zpravidla o žravé psy, kteří mají potřebu sníst téměř cokoliv, co jim přijde pod čumák.

Mezi další faktory patří vyšší věk psa. S přibývajícím věkem se zpomaluje metabolismus a pes bývá i méně aktivní – rizika obezity nebo alespoň menší nadváhy tak rostou ruku v ruce s přibývajícími roky.

Kastrace psa či feny ovlivňuje celkovou hormonální rovnováhu psa. Po kastraci se metabolismus zpomalí a pes může mít menší pocit sytosti. Obecně se tak kastrovaným psům doporučuje snížit krmnou dávku zhruba o 20-30 % oproti původnímu množství a zároveň psovi zachovat či do programu zařadit vyšší fyzickou aktivitu.

Za nadváhou mohou stát ale i zdravotní problémy, například porucha štítné žlázy nebo špatné fungování nadledvinek.

2. Vnější faktory

Mnoho z vás asi hlavní příčina obezity nebo nadváhy již napadla – překrmování. Psi často dostávají více, než jejich tělo zvládne spálit. Mnoho majitelů psovi sice pečlivě odváží B.A.R.F. porci nebo odměří přiměřenou krmnou dávku granulí, ale zároveň pak psovi dá při venčení velké množství pamlsků nebo psovi granule dochutí zbytky od večeře. Odhadnout vhodné množství dobrot „navíc“ bývá jak u menších, tak u větších psů mnohdy obtížné. Menší pes se rychleji zasytí a je na něm vidět pomalu každý gram navíc – pro mnoho majitelů pak bývá paradoxně problém dopřát psovi delší a náročnější výcvik, snadněji se při tréninku malý pejsek přejí. U většího psa pak naopak mají majitelé často milný dojem, že psa mohou krmit pamlsky „donekonečna“ v domnění, že na tak velkém psovi nějaké to kilo navíc nemůže být přeci vidět.

Dalším faktorem může být nízká kvalita krmiva – velmi levné granule, které bývají k dostání v běžných supermarketech, jsou často plné sacharidů a mívají nízkou výživovou hodnotu – mohou být zdrojem přibírání, a to i když pes zdánlivě nejí moc.

Svou roli hraje i životní styl, tedy množství pohybu. Podle pozorování řady veterinářů či pár studí je zajímavostí, že mnoho majitelů psů, kteří mají nadváhu, mají také pejska s nadváhou. Zpravidla takováto dvojka mívá společnou zálibu v různých dobrůtkách a v kratších procházkách.

Proč nepodceňovat obezitu psa

Obezita u psů zatěžuje celé jeho tělo, nejvíce trpí pohybový aparát – klouby, vazy a páteř. U predisponovaných plemen se i s mírnou nadváhou snadněji rozvíjí artróza a další kloubní onemocnění.

Nadměrná hmotnost také ztěžuje psovi dýchání. Především krátkolebí psi, jako mopslíci nebo francouzští buldočci, mohou mít při obezitě ještě větší problémy s dýcháním, než je mají bez ní. U menších plemen problémy s dýcháním v souvislosti s obezitou se často objevuje tzv. tracheální kolaps, u větších jde často o tzv. paralýzu hrtanu.

Tuková tkáň navíc nejen jen „pasivní hmotou“. V této mase pracují hormony, které podporují vznik zánětů a ovlivňují metabolismus. Přispívají často k rozvoji rakoviny mléčné žlázy nebo močového měchýře, stejně jako k zánětu slinivky nebo k srdečním potížím.

U obézních psů bývá také obtížnější zdravotní diagnostika – ultrazvuk hůře zobrazuje orgány obalené tukem nebo se zvyšuje riziko komplikace při narkóze. U psů s nadváhou často i veterinář váhá se správným dávkováním různých léků – jejich množství se zpravidla musí odvést od aktuální váhy psa.

Klíč k zdravému hubnutí psa

Než se pustíte do hubnutí ve velkém, zvažte důvody aktuálního stavu psa. Není nutné s obézním psem běžet ihned k veterináři v momentě, kdy se se psem rozhodnete hubnout, a to jen proto, aby vám pomohl s jídelníčkem na míru či vyloučil zdravotní obtíže psa, které mohli způsobit jeho obezitu. Téma hubnutí můžete s veterinářem letmo probrat i po telefonu nebo se na toto téma poradit v rámci pravidelného očkování. Pokud pes přibral náhle anebo má i jiné zdravotní obtíže, pak je určitě vhodné veterináře navštívit, aby nejprve vyloučil či případně potvrdil zdravotní komplikace psa, které mohou souviset i s jeho vyšší váhou.

Mezi základní pravidla hubnutí psa patří následující:

• Snížení krmné dávky – často postačí dodržovat doporučené množství a odečíst z krmné dávky pamlsky.
• Omezení zbytků od večeře – lidské jídlo není pro psa vhodné z mnoha důvodů (kořeněné jídlo psovi může způsobit zažívací obtíže, stejně jako příliš mastné psa může akorát prohnat, a ještě mu dodat několik kilo).
• Zvýšení pohybu – pravidelné procházky, sportovní aktivita a aktivní hry psa nejen zabaví, ale pomohou mu i od pár kilogramů.
• Dietní krmivo – pokud pes obtížně hubne, pomoci mu mohou light granule nebo krmivo s nižším obsahem sacharidů a tuku a s vyšším obsahem vlákniny.

Mnoho chovatelů vyjadřuje svou lásku k psovi množstvím jídla, které mu dopřává. Pes ale ocení i jiné projevy lásky – častější a delší společnou hru, procházku nebo mazlení. Tyto okamžiky nejen že prohlubují vzájemný vztah, ale i udržují psa ve formě.

U žravějších psů lze odměny nahradit kupříkladu i zeleninou (např. mnoho psů miluje mrkev nebo okurku). Při výcviku nebo při běžném venčení můžete klidně i zkrmit část denní dávky granulí, které můžete kombinovat s pamlsky. Pamlsky pak rozlámejte na co nejmenší kousky a odpovídajícím způsobem upravte množství dalšího krmení.

Zdravé hubnutí je dlouhodobý proces, tedy na měsíce, a nikoliv na týdny. Rychlé diety zpravidla nefungují (především z dlouhodobého hlediska) nejen u lidí, ale ani u psů. U malých plemen jako čivava nebo jorkšír je pokrok vidět pomalu, tedy i když máte dojem, že se ručička na váze téměř nehýbe, neházejte flintu do žita. I drobný úbytek váhy má význam.

Důležitá je spolupráce celé domácnosti – všichni její členové musí dodržovat krmný režim. Pokud bude babička či dítě psovi přilepšovat, je redukce váhy v nedohlednu. Pomoci může i určení jednoho člověka v domácnosti, který bude odpovědný za krmení psa. Zavést můžete i jednoduchou tabulku s přehledem dávek granulí a pamlsků, kterou umístíte všem na očích – a kterou často baví vyplňovat děti (které pak i tato tabulka lépe motivuje k dodržování zavedených pravidel).

Zdravý pes = spokojený pes = spokojený majitel

Udržet psa ve správné kondici není vždy snadné, ale vyplatí se. Správná váha znamená méně zdravotních problémů, lepší pohyb, ale i delší život a větší radost ze společných aktivit. Obezita u psů není jen otázkou vzhledu, ale především zdraví – a každý chovatel může udělat krok k lepší rovnováze.

Stačí se zamyslet nad tím, čím a v jakém množství krmíte svého psa, jak často s ním trávíme čas v pohybu a zda mu lásku neprojevujeme spíš plnou miskou než společným zážitkem. I pes může žít zdravý a plnohodnotný život – stačí k tomu trocha střídmosti, pohybu a pozornosti jeho člověka.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com