Jak si pes vybírá svého pána

V řadě pejskařských domácností se její členové setkávají s jevem, kdy si pes vybere jednoho člena rodiny jako „hlavního“ pána. Nejde o pravidlo, které by platilo pro všechny psy. Existuje řada submisivnějších jedinců, kteří bez obtíží poslouchají kohokoliv z rodiny a samou láskou by se pro všechny její členy rozkrájeli. Nicméně mnoho psů si vytvoří hlubší vztah k jednomu konkrétnímu členu rodiny, kterého respektují nejvíce. Podle čeho si psi takového člověka vybírají a jak zajistit, aby i v takovémto případě pes poslouchal všechny?

Podle všeho si pes vybírá svého člověka

Často by se mohlo zdát, že si pes nejvíce oblíbí člověka, který ho krmí a/nebo s ním tráví nejvíce času. Realita bývá o něco složitější, a pes si obvykle vybírá pána na základě kombinace několika faktorů.

• Přirozená autorita – pes si instinktivně vybírá někoho, kdo na něj působí sebejistě, rozhodně a klidně. Přirozená autorita není spojená s přísností nebo snad agresí, ale jde o přirozené vedení, kdy dokáže člověk psovi dát jasné hranice a pravidla. Psi mají přirozenou tendenci následovat někoho, kdo působí stabilně a důvěryhodně.
• Shoda povahy – stejně jako lidé, i psi mají určité povahové vlastnosti a inklinují k lidem, s kterými si rozumí právě i povahově. Temperamentní psi často tíhnou k energickým lidem, zatímco klidní psi mohou dávat přednost tichým a klidným osobnostem.
• Konzistence v komunikaci – psi potřebují jasná a předvídatelná pravidla. Pes více důvěřuje a respektuje lidi, kteří jsou při výchově konzistentní a chovají se předvídatelně a do značné míry stereotypně.

• Společně strávený čas a zážitky – množství času strávené v přítomnosti psa může být často důvodem k větší náklonosti psa, přesto jde často ani ne tak o množství společně stráveného času jako o jeho kvalitu. Člověk, který se psem cvičí nové povely, zvyká ho na různorodé situace, hraje si s ním a vyráží na dlouhé procházky, má větší šanci, že si ho pes oblíbí.
• Emoční naladění – psi dobře vnímají emoce svých lidí. Lidé, kteří snadněji podléhají stresu pro psa bývají o něco méně zajímaví. Pes se více cítí v bezpečí s člověkem, který je často pozitivní a u kterého se pes cítí v bezpečí.
• Jídlo a odměny – i u psů často platí heslo, že láska prochází žaludkem. Pes, alespoň ten méně žravý, se často neřídí pouze tím, od koho dostává hlavní porci žrádla. Přesto pokud od někoho dostává za různé aktivity pamlsky, například při nácviku nových povelů, může dojít ze strany psa k větší oblibě tohoto člověka.

Jak zajisti, aby pes poslouchal a respektoval všechny členy domácnosti

Pokud si pes vybere jednoho člena rodiny jako hlavního páníčka, neznamená to, že by pes měl ignorovat ostatní. Je důležité, aby se pes naučil respektovat všechny členy domácnosti a reagoval na jejich pokyny, a to jak doma, tak při venčení.

• Konzistentní pravidla – celá rodina by měla dodržovat stejná pravidla a používat stejné pokyny. Například je třeba používat stejné výrazy na konkrétní povel – pokud jeden člověk používá na přivolání psa „ke mně“ a druhý „pojď sem“, bude pes akorát zmatený. Členové domácnosti by měli i dodržovat pravidelný čas krmení anebo to, že psa po společné dohodě nebudou krmit od stolu nebo ho nebudou pouštět do postele.
• Aktivní zapojení všech členů – především u dominantnějších psů je vhodné do péče o psa všechny členy rodiny. Ať jde o krmení, venčení nebo výcvik. Čím více interakcí se psem každý člověk má, tím lépe na něj bude pes reagovat.
• Výcvik – je dobré, aby každý člen domácnosti se psem občas procvičil alespoň základní povely, eventuálně se čas od času pokusil psa naučit i něco nového (klidně nějaký „cirkusový kousek“). Pokud budete se psem alespoň občas cvičit povely, bude vás spíše pes brát jako jednoho z „vůdců“ a bude vás lépe respektovat.

• Rotace venčení a krmení – pokud vždy venčí jen jeden člověk a ostatní vůbec nebo výjimečně, pes se na hlavního venčitele má tendenci více fixovat. Ideální je, aby se pes naučil chodit ven s různými členy rodiny a během venčení občas procvičit přivolání nebo chůzi u nohy. A pokud vyrážíte pravidelně na procházky ve více lidech, na střídačku se procvičujte v přivolání psa nebo ve vzorné chůzi na vodítku. Pes se tak naučí reagovat na všechny.
• Posilování pozitivní vazby – každý člen domácnosti by se se psem měl věnovat i pozitivním činnostem, například hře, mazlení nebo i výcviku pozitivní formou.
• Důslednost a trpělivost – se štěnětem a velmi mladým psem (do cca 2 let) se pracuje o něco snadněji, než s již dospělým psem, který již má zažité ledasjaké zvyky a zlozvyky. Ale i dospělého a staršího psa lze nadále cvičit, jen to chce o trochu více trpělivosti a času. Chování psa, ani štěněte, nelze změnit ze dne na den. Pokud si pes někoho vybral jako svého primárního „páníčka“, neznamená to, že nebude poslouchat a milovat i ostatní. Jen je třeba, aby mu ostatní dokázali, že stojí za to, aby je pes respektoval a důvěřoval jim.

Každý pes je originál a může si k jednotlivým členům domácnosti vytvářet specifické pouto. Na tom, že má pes jednoho hlavního „oblíbence“ není nic špatného, je ale třeba, aby respektoval a poslouchal i ostatní členy domácnosti. Klíčem je jasná komunikace, důslednost, trpělivost, společné aktivity nebo kvalitně strávený čas s každým členem domácnosti. Pak bude pes nejen poslušný, ale i šťastný a spokojený v přítomnosti všech členů rodiny.

Autor: Lucka z Chlupáči.cz
Foto: Canva.com