Kosti mohou psa i zabít. Tyhle mu ale můžete dát bez obav

Pes a kost, to je dvojice, kterou vídáme od dětství nejen v pohádkách. V reálu však kost může znamenat i horor, a to kvůli ohrožení psího zdraví i života.

Jak je to s kostmi doopravdy?

Syrové kosti

Pokud chcete svému chlupáči dopřát kostičku na okus, určitě sáhněte po syrové formě. Syrové kosti jsou pevné, a tak je může váš mazlík bezpečně oždibovat, čímž se nejen zabaví, ale i posílí žvýkací svaly. Okusování kostí navíc efektivně napomáhá k udržení čistého a zdravého chrupu, jelikož si pes přirozeně odstraňuje plak a zubní kámen. Pokud navíc necháte kost obalenou nějakým masíčkem, hafan si pochutná a od kosti jej nebudete moci odtrhnout.

Stejně tak pro využití kostí ke krmení je potřeba volit pouze syrové kosti mladých zvířat, které jsou pružné a nelámou se. Na kostech by mělo být maso, případně i kůže, což napomáhá ke správnému trávení a vyprazdňování.

Kosti pro psa nikdy nevařte! Vařené a jinak tepelně zpracované kosti se lámou na ostré odštěpky, které mohou vážně poranit zažívací trakt zvířete. Kus ostré vařené kosti se pejskovi může vzpříčit v krku raz dva. A nejen v krku, kost se může zapíchnout i v žaludku nebo poranit střeva. I když se pejskovi podaří kost spořádat bez vážnějšího poranění, čeká jej nepříjemná zácpa, která může končit také zdravotními komplikacemi.

Velikost a druh

Velikost kosti závisí na jejím využití. Velké hovězí či vepřové kosti jsou vhodné na okus a pro pejska jsou spíše zpestřením než krmením. Kuřecí skelety, krky a křídla nebo telecí či jehněčí žebra se naopak hodí pro zkrmení, s ohledem na stáří a velikost zvířete.

Raději se vyhněte kostem ze zvěřiny a nekontrolovaných chovů králíků i ryb, a to z důvodu možného nakažení parazity a onemocněními.

Morkové kosti

Morkové kosti jsou další kategorií, která v sobě snoubí jak zábavu pro psa, tak vyžití pro jeho mlsný jazýček. Morek je pro chlupáče nejen chutný, ale i výživný a hlavně tučný. Bohužel i v případě morkové kosti hrozí nebezpečí. Kost je totiž velice pevná a psí zoubky na ni nestačí. Někteří vášniví hryzálci si tedy mohou zuby doslova vylámat. A to není všechno! Nevhodně zvolená velikost morkové kosti může způsobit, že si pes tento skálopevný kroužek omylem navlékne na spodní čelist, kde se mu kost zaklíní a nejde sundat. V takovém případě bývá často jediným řešením odstranění morkové kosti pod narkózou.

„Kosti“ z bůvolí kůže

Pravé kosti a kosti z bůvolí kůže nemají mnoho společného. I když váš pejsek bůvolí kůži zbožňuje a mohl by kostičku či jiný tvar okusovat celý den, bohužel mu nepřináší nic dobrého. Tyto „kosti“ obsahují velké množství chemických látek, bůvolí kůže totiž projde několika čisticími i bělicími procesy. Tato pochoutka je navíc nebezpečná v tom, že po namočení nabobtnává a lepí se pejskovi na patro či stěnu krku, což může zapříčinit i udušení.

Zvykání a opatrnost

I když ke psům kosti neodmyslitelně patří, neznamená to, že je můžeme dát každému chlupáčovi na potkání. Pejsek, který je několik let krmen pouze granulemi nebo vařenou stravou, bude kost zpočátku těžko rozmělňovat a hlavně trávit. V takovém případě bychom měli dbát na jeho bezpečí a podávat mu postupně pouze vhodné kosti, tedy kosti syrové akurátní velikosti a typu a při krmení jej hlídat.